|
Mezi nejdramatičtější momenty českého povstání proti
fašistickým okupantům patřil boj o český rozhlas v Praze. Všichni Češi
slyšeli jeho voláni o pomoc v sobotu 5. května, všichni pak
poslouchali jeho hlášeni na vlně ^15'. Všichni věděli, ze Němci se
snažili toto hlášení umlčet,aby ve zmatku, který by pak vznikl, mohli
snáze zlomit odpor statečného pražského lidu.
V sobotu dopoledne přijelo náhle asi třicet až čtyřicet padákových
myslivců na kolech, obsadili budovu Rozhlasu a rozestavěli stráže,
spolu s dvaceti dvěma SS, kteří tu byli stále. Když přijelo autokarem
asi 20 našich policistů, aby jménem Národní rady převzali rozhlasovou
budovu.
To se již do rozhlasu probourávali kamarádi 'z
vedlejší nezastavěné parcely. Vnikli dovnitř a probojovávali si cestu
do haly. Shora tlačili nacisty naši policisté. Po nějaké době se
objevil německý intendant Rozhlasu a jeho zástupce ve svrch-nících a
šli ven. Budova byla obklíčena českou policií, četnictvem a
ozbrojenými civilisty. Vedl je četnický strážmistr Hejna, který v
Rozhlase častá hrával se svou kapelou. Venku pak byla postavena
barikáda z tramvají, naplněných dlažebními kostkami, za níž odolávali
obránci Rozhlasu útokům Němců, vedených od domu fy. Bosch a kavárny
Elektra. V noci ze soboty na neděli 6. května rozpoutával se v
Rozhlasu urputný boj v éteru. Tu noc a v neděli až do dopadu německé
bomby byli zde.-' Majvald, pověřený Národní radou, jeho zástupce
Kratochvil, hlasatelé Kozák, Disman. Graeven, Mančal a Jaromír
Matoušek, který také pronášej, voláni o pomoc anglicky, inženýr Anatol
Volfson, který mluvil do rozhlasu rusky, Mr. Greek a inspektor Sic.
Ještě v noci bylo organisováno zpravodajství a soustředěno v Rozhlasu.
Situace se stávala stále a stále kritičtější. Zprávy,
které přicházely, vyvolávaly všelijaké dojmy a hnutí mysli, ale nikdo
nepoklesl na duchu. Dokonce ani tehdy ne, když se Němci zmocnili
liblické vysílačky a zbyla pouze čtyřistapatnáctka. To dostoupil boj v
éteru, boj o českého posluchače, boj o vše. Němci štvali proti
Rozhlasu a stále se muselo zdůrazňovat, že je vysílačkou českou,
vysílačkou Národní rady. Aby bylo vysíláni ihned rozeznatelné od
vysílání Němců, byla smluvena s Národní radou znělka, jíl byl začátek
pochodu „Lvi silou". Němci se pokoušeli všemi možnými způsoby umlčet
revoluční rozhlas, neboť dobře věděli, že je jediným, pevným pramenem
pravdivých informací a oporou statečných, bojovníku. Hnali třikrát
útokem na budovu Rozhlasu. První útok byl podniknut jen pěšími silami,
druhého se účastnily dva těžké tanky. To byla situace velmi kritická,
nebot ze dvou ukořistěných tanku které jsme měli ,jeden
musel odjet, aby znemožnil Němcům přeřezání kabelů, spojujících budovu
Rozhlasu se Strašní'.Dostali jsme zprávu že se od Benešova blíži
ku Praze německé tanky. Najednou nastal hrozný výbuch. V okamžiku
nastala tma a sypaly se úlomky zdiva a omítka. Někdo začal volat o
pomoc a z přítomných jeden přes druhého snažili se přes trosky
zařízení doklopýtat k východu ven. Na štěstí nebyl nikdo vážně zraněn,
vysíláni však bylo, bohužel, znemožněno.
Ale Němci tím svůj boj o český Rozhlas nevyhráli, neboť tu ještě bylo
vysílací zařízení v krytu Husova sboru, kam ti nejméně zranění přešli.
Rozhlas zůstal i nadále v českých rukou. Oznámení příjezdu Rudé armády
do Prahy, jímž bylo bojové hlášení zakončeno, patří mezi nejslavnější
relace českého rozhlasu. R. P.
|
