Tento bitevní pilot proslul svou odvahou,za kterou byl vyznamenán Titulem Hrdiny Sovětského Svazu a zároveň byl vyznamenán všemi třemi stupni Řádu slávy ,což se podařilo mimo něj pouze třem jiným vojákům sovětské Rudé armády-dva co obsluhovali protitanková děla a jeden ,který byl příslušník námořní pěchoty.Mimo to létal a bojoval s dost vážným handicapem ,jelikož vlivem zranění přišel o jedno oko.Tento pilot se jmenoval Ivan Grigorjevič Dračenko.
Narodil se 15.listopadu 1922 v obci Vělikaja Sevastjanovka v Čerkasské oblasti na Ukrajině.
Nastoupil do tambovského leteckého učiliště,kde měl být původně školen na bombardéry SB 2.Jenomže válečné události se vyvíjeli jinak a místo školení na bombardéry ,které už v té době zastarávali byl Dračenko přeškolován na svůj osudový letoun a to slavný Il 2 Šturmovik.
Na frontu se Dračenko dostal kuriozním způsobem a to až v roce 1943 ,takže stihl i Kurskou bitvu.I když před tím žádal své nadřízené o povolení na frontu ,bylo mu vždy zamítnuto,jelikož Dračenko spolu se svými kamarády zalétaval ily z továrny v Kujbyševě právě pro frontu.Právě před Kurskou bitvou Dračenko se svými přáteli přelétávali tovární ily
K 66.útočnému leteckému pluku,kde jim bylo sděleno ,že se už do týlu nevrátí.Dračenkova radost byla veliká.Zasáhl tak do Kurské bitvy .Vykonával 4 až 5 letů za den.Dračenko byl zařazen do 140.gardového bitevního leteckého pluku.V průběhu Kurské bitvy podnikl 21 bojových akcí ,zničil 3 tanky a 20 automobilů nepřítele.Jedna taková kuriozní příhoda nastala již při jeho třetím bojovém letu,kdy se pro provedeném útoku jeho skupina rozpadla a on letěl sám domů.Napadly ho dva Me 109 a vzali Dračenkův šturmovik do kleští.Němečtí piloti signalizovali ,aby se Dračenko vzdal a se svým strojem přistál,ale místo toho Dračenko odsunul překryt kabiny a vyměnil si s německými piloty gesta ,která by se dala říct jako neslušná.Nemusím to myslím dál rozvádět.
Nato se oba Me 109 oddělily a chtěli Dračenka sestřelit.Naneštěstí pro Dračenka se objevily dvě sovětské stíhačky Jak 9 a Dračenko byl zachráněn.
Další kousek se mu povedl v dalším letu ,kdy po vystřílení munice provedl Dračenko se svým ilem taran na německou stíhačku ,která útočila na velitele roje .Dračenko i jeho palubní střelec taran přežili ,vyskočili z bitevníku ,akorát při dopadu si Dračenko zlomil nohu,ale svého velitele každopádně zachránil.
Tak a ted nabídnu dvě verze těžkého zranění,které Dračenko utržil a to ztrátu oka .Při psaní tohoto článků čerpám ze dvou zdrojů a to z časopisu Válka a z druhého zdroje ,který je v ruštině překládám.
Takže podle ruského zdroje 14. srpna 1943 již po Kurské bitvě taranoval Dračenko v oblasti Charkova německého stíhače ,který opět útočil na jeho velitele.Při tomto taranu se mu podařilo vyskočit i když byl těžce raněn.Po přistání se dostal do německého zajetí a byl deportován do lágru někde u Poltavy,kde ho ošetřoval sovětský doktor i přes jeho péči přišel Dračenko díky svým zraněním o zrak,na pravé oko přestal vidět. V září 1943 se Dračenkovi podařilo ze zajateckého tábora uniknout a přejít linii fronty.Byl odeslán na doléčení do Moskvy a v březnu 1944 se vrátil ke svému pluku.Zajímavé je ,že v jeho lekářském záznamu se o ztrátě oka nic nepsalo.Dračenko začal opět létat a bít fašisty.
Tak tohle je první verze ,kterou jsem čerpal z ruského zdroje ,který zde posléze uvedu.
Podle té české to bylo asi takto.Při jednom náletu na nepřítele byla jeho skupina napadena německými stíhači.Němci skupinu rozbili a několik ilů sestřelili.Dračenka jeden Němec pronásledoval,při tomto pronásledování neštastně vletěl do nepřátelské protiletadlové palby.Jeho šturmovik byl zasažen ,motor hořel a letadlo se stalo neovladatelné.Stačil ještě vykřiknout na svého střelce aby se pevně držel,při nouzovém přistání ztratil vědomí a když se probral ,bylo kolem něho plno vojáků z SS.Jeho střelec nouzové přistání nepřežil.Dál už je to podobné jako u první verze.Dračenko byl převezen do zajateckého lágru někde u Poltavy.Vlivem zranění a těžké manuální práce se Dračenkův stav začal velmi zhoršovat až tak ,že na pravé oko oslepl.Poté nastal v jeho zajetí obrat.Byl převezen do čistého stanu a dokonce za ním docházeli i němečtí lékaři.Byl to zajímavý obrat v chování jeho věznitelů ,který byl způsoben tím,že Dračenkovi ,který byl ukrajinského původu,nabídli službu v Luftwaffe .Přesněji řečeno měl nastoupit do „ruského „letectva pod záštitou Říše.Ivan Dračenko to samozřejmě odmítl.Dva dny ho Němci přesvědčovali ,ale marně.Když viděli že sním nehnou ,šoupli ho zpátky mezi ostatní zajatce.
Po nějaké době se Dračenkovi a ještě jednomu zajatci podařilo při transportu uprchnout.Po několika denním strádání hladoví a unavení narazili na sovětské průzkumníky,kteří je doprovodili na letiště nedaleko Krasnodaru.Odtud se Dračenko dostal zpět ke svému pluku,kde byl bouřlivě přivítán .Všichni si mysleli ,že už je po smrti.Od pluku byl odeslán na doléčení do Moskvy.Stále ještě nikdo netušil ,že Ivan Dračenko na jedno oko nevidí.
V Moskvě si vzal Dračenka do „parády“profesor Sverdlov ,který ho léčil i operoval a zhotovil mu téměř dokonalou oční protézu.Ale zakázal mu létání.Dračenko se snažil přesvědčit profesora ,aby ho létat nechal ,že létání je jeho život ,ale profesor byl neoblomný.Zklamaný pilot šel na to jinak.Podařilo se mu přesvědčit ředitele onoho léčebného sanatoria ,na kterého pilot velmi zapůsobil,že nakonec onen ředitel přesvědčil profesora Sverdlova ,aby napsal pozitivní lékařskou zprávu.Profesor Sverdlov nakonec po chvíli váhání udělal a tím zachránil Dračenkovu kariéru.
Ivan Grigorjevič Dračenko se vrátil ke svému pluku,kde si nikdo ničeho nevšiml.Dračenko dostal nový letoun .Jenomže pro něho neměli střelce.Ale jeden se přesto našel.
Dračenko totiž své „jednooké „ tajemství vyzradil svému kamarádovi ,který se na něho nechápavě díval a poté prohlásil ,že jestli se tohle někdo doví ,nenajde se žádný střelec ,který s ním bude létat.Rozhovor těchto dvou pilotů však tajně vyslechl Arkadij Kirilec a požádal Dračenka ,jestli by s ním mohl létat.Jak se ukázalo později ,tak Kirilec chtěl bojovat ,jenomže před válkou onemocněl tuberkulozou ,vyléčil se ,ale nechtěli ho zařadit mezi střelce -radisty.
Díky Dračenkovi ,který ho přijal se Arkadiji Kirilcovi splnil sen.A tak oba muži ,kteří po lékařské stránce neměli v kokpitu co dělat ,začli létat spolu.
Ivan Dračenko se svým palubním střelcem se teda vrátili do boje .Ničili tanky ,automobily,živou sílu nepřítele.Dalším kouskem Ivan Dračenko proslul při záchraně svého kamaráda.Při jednom bojovém letu letěli Dračenko spolu ještě s jedním šturmovikem bombardovat nádraží nedaleko města Umaň.Úspěšně zaútočili na vlakové soupravy .Jenomže zde byla silná protiletadlová obrana a taky se objevili německé stíhačky .Došlo ke vzdušnému boji ,ve kterém palubní střelci obou šturmoviků jednu německou stíhačku sestřelili.Druhý iljušin byl tak těžce poškozen,že oba členové posádky museli vyskočit .Naštěstí se ve vzduchu objevili sovětské stíhačky a Němci nechali oba ily na pokoji.Ivan Dračenko se dlouho nerozmýšlel a přistál nedaleko svých kamarádů.Zatímco Kirilec udržoval v šachu přibližující Němce,tak sestřelení letci doběhli k Dračenkovu iljušinu .Vyskočili na křídlo a každý se chytil z jedné strany kabiny.Tento husarský kousek se povedl a domovském letišti přistál šturmovik ne dvoučlennou ,ale čtyřčlennou posádkou.
A teď něco k oněm třem stupňům Řádu slávy.
Na jaře 1944 se Dračenkův pluk zúčastnil ševčenkovsko-korsuňské operace.Němci zde byli v kotli a snažili se probít.Dračenkův pluk zde útočil na pancéřově jednozky divize SS Totenkopf.Sám Dračenko zničil pár německých Tigerů I. Dále byl například dne 6.dubna 1944 při průzkumném letu napaden pěti německými focke Wolfy 190 .Odrazil útok a s těžce poškozeným letadlem a s cennými průzkumnými snímky se dokázal vrátit na letiště.
Za to byl navržen na Řád slávy III.stupně
Řád Slávy II.stupně dostal ,když při průzkumu nad řekou Seret napadl se svými kamarády dva obrněné čluny ,které potopil.Jak se později ukázalo,tak na palubě člunů byli vysocí němečtí důstojníci a většina z nich nálet nepřežila.
No a třetím stupněm byl vyznamenám v průběhu dukelské operace ,tento řád dostal za hrdinství v boji,za ničení techniky a živé síly nepřítele.
Dračenko dokázal svůj handicap tajit až do jara 1945.To již operoval se svým plukem nad územím Německa.Při jednom letu v okolí Chotěbuzi a berlínské autostrády se Dračenko vracel na letiště ,ale vinou špatně upraveného terénu polního letiště pilot lehce poškodil při přistání svůj stroj.Hned po přistání byl povolán k veliteli pluku ,aby tento incident vysvětlil.Dračenko zašel nejprve na ubikace ,kde bydlel s ostatními piloty ,aby se trochu upravil.Utřel si kapesníkem tvář a potom se otočil do místnosti.No a nastal poprask.Při utírání obličeje se totiž Dračenkovi podařilo svoji oční protézu otočit o 180 stupňů,takže bylo vidět jen bělmo protézy.Dračenko se snažil všechny piloty uklidnit,ale naneštěstí na ubikace zrovna vlezl lékař pluku.Samozřejmě do toho začal štourat ,jak je to možné ,že létá apod.Došlo to až tak daleko ,že o této události byl zpraven velitel pluku a dokonce i velitel sboru.
Dokonce kvůli tomu vznikla i komise která měla posoudit ,zda li Dračenko je schopný létání nebo ne.Dračenko musel před touto komisí předvést svůj letecký um.Této komedii byl naštěstí přítomen i velitel sboru Generálporučík Rjazanov.Když Dračenko předvedl veškeré předepsané figury a se strojem bezpečně přistál,tak Generálporučík Rjazanov pilota objal a před komisí prohlásil –že kdyby všichni piloti létali jak Dračenko,byl by naprosto spokojen.
Jenomže přítomní lékaři protestovali a žádali ,aby Dračenko mohl létat jenom pouze za dobrého počasí.Poté si vzal Rjazanov Dračenka bokem ,šibalsky na něho mrknul a řekl mu ,že bylo medicíně třeba udělat aspoň nějaký ústupek.
No pomalu se blížíme k závěru.Dračenko se zúčastnil berlínské operace a potom byl konec války.
A ted k jeho statistice.Ivan Grigorjevič Dračenko absolvoval 178 bojových startů(ruské zdroje uvádějí 151)
,zničil 76 německých tanků a obrněných transportérů,dále má na svědomí 37 děl a 17 protiletadlových stanovišť,dále zlikvidoval 654 automobilů,122 koňských povozů,7 skladů munice ,6 vlakových souprav a 4 mosty.Ve 24 leteckých soubojích sestřelil spolu se svými střelci 5 německých letadel,dalších 9 zničil na zemi.
Byl vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR,Leninovým Řádem,a již zmiňovanými všemi třemi stupni Řádu Slávy ,což se podařilo pouze jen dalším třem příslušníkům ozbrojených sil Rudé armády.
Dračenko sloužil u 140. gardového bitevního leteckého pluku a na konci války měl myslím hodnost kapitána.
Ivan Grigorjevič Dračenko zemřel v roce 1994
Na závěr bych chtěl dodat ,že v článku mohou vzniknout určité nepřesnosti,jelikož jsem čerpal ze dvou zdrojů.Např .v ruském se nic nepíše o taranu při němž Dračenko se svým střelcem vyskočil a zlomil si nohu,naopak se zde píše že Dračenko taranoval německou stíhačku při kterém byl těžce zraněn a zajat .Časopis Válka zas tento taran nevzpomíná ,ale píše o o tom taranu při kterém psi Dračenko zlomil nohu a jeho zajetí připisuje protiletadlové palbě.Dále mohou v článku vzniknout nepřesnosti ohledně zničené bojové techniky.
Tento sovětský pilot byl určitě velká osobnost a jelikož o něm na netu v češtině nic není,doufám že to tento můj článek změní.
Bojový skóre: může bejt dílem vymyšlený, ale časttěji je ověřený rozvědkou. Techniku většinou šturmoviky ničily plošným bombardováním kumulativníma nebo zápalnýma pumama, kterých se vešlo několik desítek do každý křídelní pumovnice, postřelování se hodilo spíš na měkčí cíle - i v případě podvěšení kanónů Š-37 nebo NS-37...
Tak to to máš pravdu, kumulativní pumičky PTAB byla opravdu hrozná zbraň.Někde jsem četl nebo slyšel ,že jeden tankový sbor přišel během kurské bitvy za 20 minut o 70 tanků ,díky této zbrani.
9/2/2012, 10:23 by Martas2411
jarl napsal:
To je opravdu zajímavý článek, ale dá se věřit té statistice bojových úspěchů? Ruská wikipedia uvádí, že podnikl 151 bojových letů a příjde mi skoro nemožné, aby během nich opravdu zničil tolik nepřátelské techniky.
No tohleto jsem nemě kde ověřit ,ale uvádí to onen časopis Válka.
Ale čísla to jsou velmi zajímavá ,zvláště ty automobily.Pravděpodobně by nám řekla víc ona vydaná kniha kterou avizoval střelec.
To je opravdu zajímavý článek, ale dá se věřit té statistice bojových úspěchů? Ruská wikipedia uvádí, že podnikl 151 bojových letů a příjde mi skoro nemožné, aby během nich opravdu zničil tolik nepřátelské techniky.
Драченко И. Г. Ради жизни на земле., — Киев: Издательство ЦК ЛКСМУ «Молодь», 1976
Драченко И. Г. На крыльях мужества. — М.: ДОСААФ, 1986.
8/2/2012, 08:54 by Střelec
O tomhle šikulovi vyšla koncem minulýho roku kniha....
7/2/2012, 23:39 by private_joker
To sa zdá byť silný argument. Veď predsa taran nemusí zabiť len tvojho nepriateľa, ale aj teba samotného. Ďakujem za objasnenie.
7/2/2012, 22:13 by Martas2411
No ,možná kdyby byl obyčejný řadový pilot,tak by se tam dostal.Ale nezapomínej private ,že měl na svém kontě taran a to byla nejvyšší propustka k udělení Titulu Hrdiny SSSR.Dokonce ještě v 70 tých a 80 tých létech minulého století sovětští piloti taranovali nepřátelská letadla .Jeden sovětský pilot sundal na arménských harnicích taranem americký F 4 Phantom,druhý v 80 tých letech myslím transportní letadlo Herkules.
Oba dostali tituly Hrdina SSSR.Takže si myslím ,že to bylo tím.Anebo měl zkrátka štěstí.
Kalendář 
Dnes registrováno: 0
Včera registrováno: 0
Celkem registr.: 255
Členů: 0
