Portál Vojna.net

Bunkry a opevnění - MO-S 4 "U ŠEDÉ VILY"

Anonymous - 9/9/2016, 19:45
Předmět: MO-S 4 "U ŠEDÉ VILY"
MO-S 4 "U ŠEDÉ VILY"

Image

V červnu tohoto roku jsem měl tu čest dělat průvodce po československém opevnění tady u nás v Bohumíně pro děti a rodiče jedné autistické třídy,kde chodí i můj syn.Na nápad přišla třídní učitelka,která se mě na jaře zeptala,zda li nevím o nějakých zajímavostech v Bohumíně.V Bohumíně je celkem dost zajímavých míst,ale mě okamžitě napadly dvě možnosti.A to bud jít na bunkry,anebo jít na meandry kolem řeky Odry.Nakonec padla volba na bunkry a před koncem školního roku v červnu jsme si udělali takový malý školní výlet po bohumínském opevnění.Ke svému úžasu přišli skoro všechny děti i s rodičema a dalšími rodinnými příslušníky.Zhruba 15 až 17 lidí.Při tomto výletu jsme prošli okolo řopíku VEČ 832 dorazili k řopíku VEČ 831,o kterém jsem už napsal článek zde -
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=2449
Tam na nás čekali kluci,kteří tento řopík mají v pěči.Děcka se podívali a vyblbli v okolí bunkru a i rodiče byli nadšeni z prohlídky.Dále jsme přešli po mostě přes dálnici .Na mostě jsme se chvíli zastavili a já jim něco povykládal o pěchotním srubu MO-S 5 "Na Trati",který je krásně z tohoto mostu vidět.I o tomto srubu jsem něco málo napsal a to zde-
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=2389
Na to jsme se stočili a došli k pěchotnímu srubu MO-S 4"U šedé vily",kde náš výlet skončil. A jelikož u tohoto srubu je dětské hřiště,tak se děcka trochu déle vyblbli a já měl čas udělat trochu fotek mobilním telefonem.Jelikož o řopíku VEČ 831 a srubu MO -S 5 jsem už články napsal,tak jsem se rozhodl napsat článek o MO-S 4,který je vlastně soused obou bunkrů a měl určitě klíčové postavení v tomto úseku.Ostatně tak jako každý objekt v pevnostní linii.Navíc je tento pěchotní srub i tak trochu unikátní v některých věcech,ale o tom se ještě zmíním.Má pozice v tomto článku je tak trochu nezáviděhodná,jelikož o tomto srubu nikde nic moc není,kromě všeobecných základních dat.Takže jsem se podíval do svého knižního archivu a snažíl jsem se něco víc vydolovat,aby tento článek nebyl jen souhrn dat a čísel.Jestli se to někomu bude na článek zdát poněkud krátké,tak se omlouvám předem.Ale opravdu ž jsem víc nezjistil.

Takže ted už konečně k onomu srubu MO-S 4 "U šedé vily"
Tento pěchotní srub byl vybetonován ve dnech 15 až 23 června 1936.Byl postaven ve III.stupni odolnosti.Srub byl vybetonován firmou Dr. Ing. Karel Skorkovský, Praha.Tak jako všechny sruby v bohumínském podúseku,tak i tento nese francouzské prvky.Jelikož se pěchotní sruby na bohumínsku začali betonovat jako první,podíleli se na nich francouzští inženýři při projektaci a myslím i při stavebním dozoru.Proto se bohumínskému podúseku říká i Malá Maginotka.Srub je jednopodlažní,takže má jenom bojové patro.Je to proto,že projektanti počítali s případným zatopením srubu při povodních.Né že by to přivolávali,ale bohumínsko je docela záplavová oblast.Vlastně sruby MO-S 2 až MO-S 4 a dále sruby MO-S 7 a MO-8 jsou jednopodlažní . Dvoupodlažní (bojové a týlové patro) jsou pouze sruby MO-S 5 a MO-S 6.Samozřejmě píši jen o bohumínském podúseku.Pro zajímavost jen uvedu,že měl být vybetonován i pěchotní srub MO-S 1,ale údajně na protest polské vlády bylo od betonáže upuštěno.Důvodem bylo,že srub byl blízko polských hranic a Polákům se to moc nelíbilo.V poslední době jsem ale slyšel,že tento fakt byl neopodstatněn a důvody byly zcela jiné....Takže bůh ví kde je vlastně pravda.Pro zajímavost uvedu,že firma Dr.Skorkovského měla na vybetonování celého bohumínského podúseku 200 dní.Takže od podzimu roku 1935 a během roku 1936 zde na bohumínsku probíhalo pracovní "šílenství".Jenom na MO-S 4 padlo 2 702 m3 betonu.

Image

Image

Image

Tak a ted se dostávám k nějaké té unikátnosti tohoto srubu(budu jmenovat ještě další).
Tento pěchotní srub měl zabetonované dva zvony a dvě pancéřové kopule,což je unikát.Tyto prvky měly pouze sruby v sestavě dělostřeleckých tvrzí.V klasickém těžkém opevnění(myslím tím pěchotní sruby) měl 4 zvony nebo kopule pouze pěchotní srub T-S 44 "Na pahorku" v trutnovském úseku.
Výzbroj srubu
zbraně pod betonem,pravá strana-V pravé střelecké místnosti byl osazen vynikající pevnostní kanon vz.36 v provedení sólo.V kodovém označení to byla zbaň Q.V pozdějších srubech se montovali kanony vz.36 spřaženými s těžkým kulometem vz.37,kodové označení L1,ale na bohumínsku byly ve srubech pouze pevnostní kanony bez kulometů .Dále byly ve střeleckých místnostech instalovány 2 těžké kulomety vz.35 v provedení sólo,takže to nebyla ty klasická dvojčata .Byly to samostatné těžké kulomety.Později se tyto zbraně vyměnili za lepší kulomety a to vz.37 zase samozřejmě v provedení sólo.V pomocných střílnách byly lehké kulomety vz.26.
levá strana-v levé střelecké místnosti,byl opět pevnostní protitankový kanon vz.36,ovšem místo těžkého kulometu tam byl umístěn kulomet lehký a to vzor.26.Tak samo byl i v pomocné střílně.
K pevnostním protitankovým kanonum vz.36 bych chtěl jenom dodat,že na MO-S 4 byly dodány kanony s čísly zbraně 10 a 11.
Pravá pancéřová kopule-Tato kopule byla vyzbrojena těžkým kulometem vz.35 (37).Zbraň v této kopuli byla zaměřena na kostel ve Starém Bohumíně a měla též podporovat palbu kopule levé.A taky mohla postřelovat část cesty vedoucí k sousednímu objektu MO-S 3.
Levá kopule-v této kopuli byly dvojčata těžkých kulometů stejného vzoru.Zbraně byly opět zaměřeny na Starý Bohumín a umožnovali postřelovat příjezdovou silnici od hraničního mostu,kde byl hraniční přechod do tehdejšího německého Annabergu.
Pancéřové zvony-oba zvony mohly být vybaveny lehkými kulomety vz.26

Image

Image

ZABETONOVANÁ DÍRA PO ZVONU -PRAVÁ STRANA

Image

Ještě bych chtěl dodat,že jak směrem k MO-S 5 nebo k MO-S 3,byly do linie těžkého opevnění zasazeny vložené lehké objekty,které měli zesílené stěny.Bohužel se začly betonovat až na přelomu srpna a září 1938 a nebyly ještě zcela dokončené.K "pětce" to byly dva řopíky a k "trojce" to byl jeden řopík.
Co se týče posádky tohoto srubu,tak to bylo stejné jako u MO-S 5.Sruby v tomto podúseku obsazovali příslušníci hraničářského pluku 4,kterým velel plukovník a bývalý legionář Jan Satorie.Konkrétně sruby S 2,S 3,S 4 a S 5 obsazovala 1.rota I.praporu hraničářského pluku 4. Velitelem této roty byl štábní kapitán pěchoty Václav Pukl.
Počet mužů na MO-S 4 měl být 45 vojáků,z toho měli být 4 dělostřelečtí pozorovatelé.Ovšem v době míru to byl většinou jeden pozorovatel.Za válečného stavu by to byli asi opravdu 4 muži.Většinou to byl jeden poručík a 3 desátníci.

Velitel 4.Hraničářského pluku plukovník Jan Satorie(vpravo) a štábní kapitán pěchoty a velitel pro bohumínskou oblast Václav Pukl.(vlevo)

ImageImage

Co dál napsat k tomuto objektu.Moc už toho není .Studna zde byla kopaná o hloubce 7.6 metrů.Kolem objektu jezdila tramvaj a byla zde silnice,proto si zde fy.Skorkovský udělala takové hlavní centrum .Byly zde sklady s materiálem pro betonáž okolních srubů,dále kantýna,kanceláře apod.
Ted se ještě zmíním o další zajímavosti na tomto pěchotním srubu.Jelikož byl tento srub blízko zástavby,zkusil se jeden experiment.Tento srub byl vůbec jako první napojen na veřejnou elektrickou síť.Dokonce zde byla osazena i elektrická kamínka a dvouplotýnkový vařič a samozřejmě taky pár žárovek na osvětlení.Zkušenosti byly asi dobré,protože Ředitelství Opevňovacích Prací ke konci srpna 1938 vyzvalo pět elektrárenských společností,aby připojili další sruby v republice na rozvodnou síť. K tomu už asi ale bohužel nikde nedošlo,díky Mnichovu.Dodnes je na tomto srubu konzole na uchycení el.přípojky.Je nad vchodem objektu.Další zajímavostí ,ke které jsem se dopátral, že v objektu byla vysílačka.
Po Mnichovu 1938 tento srub obsadila polská armáda.Tak jako MO-S 2,3 a 5.Od MO-S 6 až na západ,opevnění připadlo Německu.Poláci zařadili tyto sruby do svého obranného komplexu,ale bylo jim to málo platné.Druhého září 1939 museli Poláci ustoupit,aby se nedostali do německého obklíčení.Vyhodili do povětří části obou bohumínských hraničních mostů,na které byly zaměřeny československé zbraně a ustoupili.

Palackého most pro pěší do tehdejšího Annabergu(dnes Chalupki),na mostě už jsou polští vojáci

Image

Dobové fotky MO-S 4

Image

Image

Takhle to vypadalo na bohumínsku v době,kdy jsme čekali na nepřítele

Image

A zde ještě pár fotek na závěr.První je pohled z MO-S 4 na MO-S 5 kdysi hodně dávno.Dnes už to není pravda.Je to tam dnes samá cesta a dálnice.Další fotky jsou stropnice bunkru a ochranný val.



Image


Image
Image


Zdroje-OPEVNOVÁNÍ OSTRAVSKA V LETECH 1935 AŽ 1938,Durčák Josef

OPEVNĚNÍ IV.SBORU,část 2 Bohumínský stavební podúsek-kolektiv autorů

Československý 4 cm pevnostní kanon vz.36 a jeho osudy-kolektiv autorů

http://www.opevneni.cz/

https://audiovis.nac.gov.pl/


http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/historie-jan-satorie19082012.html

http://www.bunkry.cz/default.aspx

a pár mých fotek a pohlednice objektu vydaná KVH Bohumín
jarl - 11/9/2016, 09:40
Předmět:
Pokud byl tento bunkr jako jediný napojený na veřejnou elektrickou síť, zajímalo by mě, jestli ostatní bunkry měly vlastní agregát na výrobu elektřiny, a nebo se bez ní musely jejich posádky obejít.
Anonymous - 11/9/2016, 12:55
Předmět:
Ano,kazdy srub měl svůj dieselagregat,jelikoz jsem teď mimo tak ti odpoví později a podrobněji.
Anonymous - 11/9/2016, 21:22
Předmět:
Tak dieselagregát měl každý pěchotní srub.Ukolem těchto agregátů bylo vyrábět el.energii pro pohon ventilátorů,vodní pumpy a osvětlení.Na tento stroje byly kladeny vysoké nároky,zejména to byl dlouhodobě spolehlivý provoz při vysokých okolních teplotách a jestli si byl v bunkru,tak víš že tam je i velká vlhkost.Takže i na toto byl brán zřetel.Dále muse být brán zřetel na snadné spouštění a taky na spotřebu nafty.Jelikož v objektu nemohly být nějaké šílené zásoby nafty.Agregáty byly vyráběny v několika různých provedeníchs různými výkony podle počtu a energetické náročnosti srubových spotřebičů.Někde jsem četl,že agregát byl spouštěn tak zhruba jednou až dvakrát týdně po dobu cca 2 hodiny na zkoušku v době míru.V případě války by jel samozřejmě skoro asi pořád.Takže osádky opevnění si to šetřili.Vojáci v bunkru si svítili většinou petrolejkami,nebo svíčkami a jídlo si vařili na vařičích.A ted nevím jestli to byly lihové nebo petrolejové.Tak samo to bylo třeba se záchodem.V každém srubu byl splachovací záchod,což byl tehdy pokrok,ale používat se mohl jenom v boji.Jinak chodili vojáci ven na latrinu.

Před týdnem jsem byl s rodinkou v pevnostním areálu v Darkovičkách a jestli jsem dobře poslouchal,tak v objektu bylo max.pro agregát něco okolo 500-600 litrů nafty.Což není moc,když si představíš,že osádka by v bunkru měla vydržet teoreticky 14 dní.

Image

Právě na čtyřcce zkoušeli napojení na el.sít,jelikož to vojákům usnadnovalo svícení,ono lepší je žárovka než petrolejka.Dále aspon se mohli trochu ohřát,díky el.kamínkům,což ve srubech nikde nebylo a taky komfort vaření byl asi někde jinde,el.plotýnky jsou asi lepší než ty vojenské vařiče.Agregáty se šetřili pro boj,jenom se občas pustili na zkoušku.
jarl - 12/9/2016, 11:53
Předmět:
Děkuji za doplnění. Těch 500-600 litrů nafty pro pohod agregátu na výrobu elektřiny je opravdu docela málo a posádky srubů by s ní asi musely šetřit i v případě bojového nasazení.
Stuka - 12/9/2016, 12:35
Předmět:
Ten záchod ma prekvapil. A hneď ma napadlo kravinka:

Toník spíná ruce k nebi: „Bože, ať nás ještě chvíli bombardují, chci dosrat tady v pohodlí.“ Mr. Green
Anonymous - 12/9/2016, 20:48
Předmět:
Stuka napsal:
Ten záchod ma prekvapil. A hneď ma napadlo kravinka:

Toník spíná ruce k nebi: „Bože, ať nás ještě chvíli bombardují, chci dosrat tady v pohodlí.“ Mr. Green


Tak tady maš ten pevnostní záchod Stuko Very Happy .V té době to bylo asi něco jak dnes chytrý telefon Cool Cool .Tento je z pevnostního srubu MO-S 5 "Na trati"

K tomu používaní-nepoužívání WC v těchto objektech bych chtěl jenom malou poznámečku.Proč se asi nepoužíval pravidelně v mírové době.Když zapnu svůj mozek,tak mě napadne,že když nejel dieselagregát,tak nejela i vodní pumpa,která tlačila i vodu do sběrných nádrží v objektu.I když každý objekt měl svou studnu,tak s vodou se samozřejmě šetřilo.Důležitější voda byla samozřejmě v nádržích.Klidně se to mohlo splachovat kýblem,budete mi oponovat.Ale přesto to nedělali.Podle mne byl hlavní důvod a to jsem i vyčetl,že by hrozilo při častějším používání kontaminace spodních vod.Tím pádem by si odrovnali studny.Protože,tehdy objekty nebyly napojeny na žádnou kanalizaci,ale splašky byly vedeny různými trativody pryč.Tato problematika by mě docela zajímala,jak to měli vyšpekulované.Budu se na to muset někde podrobněji zeptat.

Image
Anonymous - 13/9/2016, 04:41
Předmět:
Ale no tak... pěknej článek, tak z něj nedělejte, prosím, debatu o hovně....
Stuka - 13/9/2016, 13:26
Předmět:
A mňa to zaujíma. Martas, ak niečo zistíš, napíš.
Na dedinách, kde nie je kanalizácia, traťovodom vedú splašky do kanálov alebo rovno pod pozemok, alebo do potoka a nezaujíma ich kontaminácia spodnej vody.
Týchto, pri bunkroch, ak ich to zaujímalo, tak boli vlastne ekologicky uvedomelejší.
Ohľadne článku - áno, pekná séria, ktorú sem Martas dáva - kľudne by to mohol dať do knihy. Ale normálne ľudské potreby sú vo vojne rovnako dôležité ako hocičo iné.
Anonymous - 13/9/2016, 18:48
Předmět:
No jsem rád,podarilo se mi zmapovat 3 bunkry vedle sebe v linii.Ale nebýt nadšenců,kteri vydávají různé publikace,tak by se mi to nikdy nepodařilo.Samozrejme si je kupuji a hlavně čtu.
wanike - 26/1/2021, 11:14
Předmět:
пред286.3CHAPCHAPSterHallJeweФлагТрофJewePaulКоваХоруДемиPrakShowBlacБыкодругErnsJohnСергMidn
бытиGeneProgMaurRenePatrЖереRighWillGuajСавиGiorLogoискуГромСуимПанфOzdoPatrLatiАртиGuilБоча
GillПаврAndrAgatВыгоТанкНоздScotЖикаискуAlexMODOPapuОлюнТрубSlatXVIIСодегражKarlPushсертРуба
PhilРудыSelaWestRadiтелемелоСипоElegFeliMantБудбWrunСтепБориHerrСодеДомиИллюGoodbestЭлиаJust
SFraШтейтеатZoneзакаZoneZoneсереZoneZoneZoneZoneZoneZoneZoneChetChetZoneZoneменяTereMORGZone
ZoneнадпКузнCARDизобчитаKronAtlaНикоРоссWindPhil5600DriiSQuiРоссРоссотлиSonyHEYNметанедоBLUE
PersEducTrefвкусСоодFantBabyLiveWindJeweкрасTaniвходBrunPlanТетеЛитРЛитРЛитРИличЛитРЛитРЗвер
ЦареЛитРmainWillСодестихКержЛебеАнтоRootДоумGeneSimoDegrAlcaЛениSNEDVIIIСемеGateRingФранЛавр
иллюстраПерфКасатворБелкLambEffeФомиПетрСевеСумаМеуеБессGaryPerlСинкAlanтрудGravMusiCARDCARD
CARDдопосчетBonuГордStevвыруМедвЛьгоавтоСигаСемеавтоtuchkasДмитКоне
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Powered by phpBB2 Plus and Kostenloses Forum based on phpBB