Portál Vojna.net

Pokec - Střílel z Aurory na Zimní palác Čech?

Destroyman - 17/12/2016, 02:05
Předmět: Střílel z Aurory na Zimní palác Čech?
Střílel z Aurory na Zimní palác Čech?

Image


Zvláštní dotaz, že? V první řadě bychom si asi měli odpovědět na otázku, jestli a jak se Čech na Auroru mohl vůbec dostat. Nu, zrovna na tomhle není nic zvláštního. Jistý Filip Prytoluk se narodil 14. září 1890 v osadě Kopče (dnes Novokotov) na ukrajinské Volyni, asi sedmnáct kilometrů od Lucku. Jeho otec, „originální“ Čech Daniel Prytoluk se tam stejně jako jiní volyňští Češi usadil, aby v carském státě provozoval zemědělské podnikání. Syn Filip se vyučil tesařem, v listopadu 1911 dostal povolávací rozkaz a po přijímači zakotvil na křižníku Aurora jako obyčejný palubní matros. Za zařazení na Auroru prý mohla tak trochu náhoda. Lodní kapela totiž zrovna sháněla trumpetistu a Prytoluk na trubku válel celkem obstojně. Své trubce Prytoluk koneckonců vděčil i za lehčí službu. Na hlídky či do služby v kuchyni nemusel tak často, aby měl čas na cvičení a zdokonalování hry.

Když vypukla první světová válka, Aurora se pro prvoliniovou službu vůbec nehodila. V řadách Druhé křižníkové brigády zpravidla „jen“ střežila průjezdy minovými poli. Ve skutečnosti mohla tak pomalá, špatně vyzbrojená a nevalně pancéřovaná stará plechovka těžko dostat horší službu. Nebezpečí hrozilo od utržených min, ve špatném počasí se mezi ukotvené miny dalo snadno zabloudit a pokud by velení Kaiserliche Marine vyslalo k Auroře pár minolovek s jediným pořádným křižníkem, jeho carský protějšek mohl leda odvysílat pohřební zprávu. Přesto se v palubním deníku Aurory dá najít i jeden hrdý zápis o ostřelování německých pozic v okolí Rigy. Prakticky nepřetržité bojové nasazení se časem pochopitelně podepsalo na technickém stavu a v roce 1916 Aurora zakotvila v Petrohradu, aby se podrobila opravám. Následovaly známé události, které asi není třeba detailněji popisovat. Únorová revoluce, vražda kapitána Nikolského, faktické převzetí velení lodi bolševiky a slavný výstřel na Zimní palác. Tím se dostáváme k zodpovězení otázky, zda z děla střílel Čech, resp. Prytoluk osobně. Nu, nebudu napínat - nestřílel. Vždyť byl přece palubní matros, trumpetista a od střílení z kanónů na Auroře byli samozřejmě dělostřelci. Nicméně u „toho“ asi byl. O padesát let později totiž tvrdil, že onoho dne měl zrovna palubní hlídku a konání dělostřelců pozoroval ze vzdálenosti několika metrů. Těžko potvrdit, těžko vyvrátit - vždyť tehdejší rozpis hlídek se dodnes určitě nedochoval. Každopádně Prytoluk později vyprávěl, že po slavném výstřelu spolu s ostatními skákal, plácal se do stehen a strašně se smál.

Další Prytolukovy osudy jsou poněkud nejasné. Aurora totiž záhy odplula do Helsingforsu (dnes Helsinek), ale brzy se vrátila a není moc zřejmé, zda Prytoluk na ní ještě zůstal. Dle jeho vyprávění měl být zařazen do strážní jednotky, která hlídala bolševickou vládu, resp. její sídlo ve Smolném klášteře a prý si během služby dokonce přátelsky popovídal se soudruhem Leninem. Může být, jenže podobných příběhů jsou známy stovky a většinou bohužel spadají do říše pohádek. Kdyby totiž měly být všechny příběhy pravdivé, pak by soudruh Lenin pro rozhovory se strážnými rozhodně neměl čas na revoluci a krom toho je známo, že přátelské rozhovory se soudruhem Leninem obvykle dopadaly nějak takhle:

Image


Ať už Prytoluk během revoluce sloužil na Auroře nebo ve Smolném, ono je to vlastně jedno. Vláda v březnu 1918 přesídlila do Moskvy, strážní jednotku sebou asi netahala a námořníci z Aurory se prostě rozutekli, protože k 9. květnu se na její palubě evidovalo pouhých 127 mužů. Prytoluka kupodivu nijak nelákalo válčení za nesmrtelného soudruha Lenina v některé z dobrovolnických jednotek a vrátil se domů. Jenže válka si ho zase našla. Sovětské Rusko si rozdalo férovku s Polskem, na Ukrajinu se nahrnuli polští huláni a bylo zle. Prytoluk asi správně tušil, že když Poláci chytí rudého námořníka, pověsí ho na nejbližším stromě a tak práskl do bot. A to doslova. Šel pěšky, pořádně nevěděl kam, živil se všelijak a když došel do Žitomiru ( tj. skoro čtyři sta kilometrů!), potkal oddíl vojáků První jízdní armády generála Buďonného. Asi už opravdu neměl kam jít a tak se k nim přidal. O jeho osudech ve slavné armádě ovšem (mě) není známo nic určitého, snad jen tolik, že sloužil u 32. pluku 6. divize. Dál zase nevím nic a tak jen obecně: První jízdní armáda na Ukrajinu přišla z Kavkazu v květnu 1920, čímž mohu aspoň přibližně datovat Prytolukův vstup do jejích řad. Dále se účastnila slavného pochodu do Polska, ještě slavnější porážky u Varšavy a finálního kostění wrangelovců na Krymu. V květnu 1921 byla První jízdní rozpuštěna, ale Prytoluk se asi ještě někde zdržel, neb se vrátil až v září.

S pomocí bratra se usadil v Lucku, který ovšem v té době připadl Polsku. Poláci jej prý skutečně chtěli zabít, dokonce jej měli honit někde po poli, ale nakonec se vztahy mezi Čechem a Poláky přece jenom nějak srovnaly. O dalších osudech emeritního námořníka opět bohužel nemám žádně informace, takže zase jen stručně: V roce 1939 si Luck přivlastnil Sovětský svaz, pak vypukla válka a když skončila, na budování ráje dělníků a rolníků starý námořník moc zvědavý nebyl. Ve zralém věku padesáti sedmi let se rozhodl navždy opustit rodnou hroudu a požádal o repatriaci do Československa. Úřady mu vyhověly a Prytoluk se usadil v dnešní obci Heřmanova Huť u Plzně. Ta ovšem vznikla až v roce 1954, a to sloučením obcí Vlkýš a Horní a Dolní Sekyřany a bohužel mi není známo, v které z nich Prytoluk žil. Pracoval v zemědělství jak byl zvyklý, a protože mu zdraví stále dobře sloužilo, po odchodu do penze si našel místo školníka. V roce 1960 se přestěhoval do Svatavy u Sokolova a zdálo se, že zemře jako vcelku obyčejný člověk. Jenže v roce 1968 se z východu přiřítila úžasná bratrská pomoc, následovala normalizace a v ideologické válce se hodil i starý námořník. V roce 1970, při příležitosti osmdesátých narozenin, si na Prytoluka vzpomněl sám nechvalně proslulý sovětský velvyslanec Stěpan Vasiljevič Červoněnko a pozval Prytoluka do Prahy, aby ho osobně dekoroval Řádem rudé hvězdy. Normalizační tisk zavětřil senzaci a především deníky Pravda a Práce si daly záležet. Redaktoři s Prytolukem spáchali obsáhlé rozhovory, v nichž neopomněli vést ódy na nerozbornou soudržnost národů Československa a Sovětského svazu, nicméně ani oni nedokázali (a coby profesionálové možná ani nechtěli) zabránit faktu, že ze zapomnění vyplaval úžasný lidský příběh. Co na rozhovory říkal sám Prytoluk, to pochopitelně nevím. Z jeho odpovědí je však zřejmý velký nadhled, který se dá snadno pochopit. Když je totiž člověku osmdesát a přežil dvě světové války s jednu válku občanskou, tak už ho asi jen tak něco nerozhází. Například na nepříliš originální otázku novinářky Jany Suchánkové jaké má novopečený osmdesátník koníčky jí Prylotuk neřekl nic o brigádnických hodinách nebo o práci v pobočce Svazu československo-sovětského přátelství. Prostě se usmál a prohlásil, že nejradši ze všeho chodí do hospůdky na kafíčko, pivečko a besedu s přáteli a - soudružka redaktorka měla dost co dělat, aby z rozhovoru nevyšel jako alkoholik. Normalizační rozhovory tudíž asi až tak úplně účel nesplnily, ale na druhou stranu díky nim po Prytolukovi aspoň něco zbylo. V minulém roce nějaké publikace objevil můj kolega, externí pracovník časopisu 1. světová Jiří Klůc, něco na mou prosbu našel plzeňský archivář Michael „Střelec“ Pešťák (tímto oběma převelice děkuji) a příběh dostal sice hrubé, leč aspoň nějaké obrysy, které tímto zveřejňuji. Současně doufám, že by se mi mohl ozvat někdo, kdo Prytoluka osobně znal a může mi o něm říci víc. Vždyť po světě musí běhat stovky bývalých žáku heřmanohuťské školy, kteří si jej pamatují jako školníka, možná se ozvou příbuzní, sousedé anebo úplně někdo jiný. V tom případě se mi prosím ozvěte na e-mail Lojza.Belota@seznam.cz . Předem děkuji za každou informaci.

Jo a ještě něco. Námořník, zemědělec a školník Filip Prytoluk zemřel v roce 1972.

Image

Martas2411 - 17/12/2016, 11:53
Předmět:
Dobrýýýý ,doufám že ještě něco zajímavého najdeš k tomuto případu. Exclamation
Destroyman - 17/12/2016, 12:05
Předmět:
Tak to jsme dva. Ale snad něco bude, Střelec by měl mít v práci ještě nějaký starý sborník, kde by o Prytolukovi mělo něco být. A třeba se někdo opravdu ozve. Uvidíme.
Stuka - 17/12/2016, 19:29
Předmět:
Dobré. Tak Prytoluk (už to meno) z Aurory nestrieľal, ale určite zatrúbil. Mr. Green
A potom až do smrti ukazoval pravú ruku, ktorou mu potriasol súdruh Lenin.
Mr. Green
Samozrejme žartujem. Prežil zaujímavé chvíle, ale či sa dozvieš o ňom viac? Držím palce, nech sa niekto ozve.
Destroyman - 17/12/2016, 19:51
Předmět:
Díky Kamčo. Já si říkal, že to přesně ten typ článků, který nemusíš. Jenže tohle ani není vlastně článek jako spíš výzva k veřejnosti, jestli se o něm nedozvím víc. Tak to snad omluvíš. Exclamation
Zemakt - 17/12/2016, 22:06
Předmět:
Článek vč. onoho čekisty s chladnou hlavou nemá chybu, jako výzvu jsem ho i pochopil. Je to ten důvod tvého znovuzjevení se na Palbě Destroyi?
Destroyman - 17/12/2016, 22:21
Předmět:
Správně. Na palbu jsem dal Prylotuka taky, ale dál tam nelezu. Debatu nechám na místních broucích Pytlících - však oni se beze mě už obejdou. Mr. Green
Lucius - 20/12/2016, 19:40
Předmět:
Ten obrázok Pavky Korčagina je podarený Mr. Green
Každopádne super článok, klasický Destroyovský s jemným nádychom humoru.
Destroyman - 20/12/2016, 20:43
Předmět:
Pavku Korčagina jsem šlohl odtud: http://stanicezoo.sweb.cz/obsah.htm . Je to fakt strašnej nářez z dob, kdy humor mohl být ještě nekorektní.
Stuka - 21/12/2016, 17:36
Předmět:
Odkaz, čo si dal - pár som ich prešla, a určite prejdem aj zvyšné - super, presne môj humor. Mr. Green
Kruan - 23/12/2016, 16:15
Předmět:
Destroy, hezký...

Mě zaujalo to příjmení, tak jen taková teorie - možná se nejedná o původní tvar českého příjmení, s kterým se „originální“ Čech Daniel Prytoluk vystěhoval na Volyň. Dnes toto příjmení nosí 5 lidí (4x Louny a 1x Chomutov), a vzhledem k nepočetnosti by se mohlo jednat o jednorázový reimport a pokrevní linii toho pána.

http://www.prijmeni.cz/Prytoluk

Jinak přeji krásné Vánoce
Destroyman - 23/12/2016, 17:34
Předmět:
Taky mě napadlo, že je to nějak poruštěný/poukrajinštěný jméno. Ale nenapadlo mě jaký. Přítokluk? Mr. Green
Kruan - 23/12/2016, 18:39
Předmět:
Mě to vychází na Přítluka (obec Přítluky), Přitlouk, možná Přitloukal - azbuci by to mohli zkomolit na Prytoluka. Ř neumí vyslovit ani kdyby je motivoval sám velký hodný Uljanov, OU jim splývá do U a přízvuk jde jen na první, tak z původního Pří... vyleze něco jako hrdelní Prýý
Destroyman - 23/12/2016, 18:54
Předmět:
Jo, řekl bych, že jsi na to kápl. Žádnej přítok luk, ale přitloukal!
Kruan - 23/12/2016, 19:34
Předmět:
Kdyby se vědělo, odkud odešli na Volyň, tak by se v matrikách dalo najít víc, teď to jde celkem snadno a 19.st. je vysloveně brnkačka.
Střelec - 23/12/2016, 20:43
Předmět:
Řada matrik je naskenovaná a dostupná na portálu Porta fontium, bohužel tam není zdaleka všechno - ne všechny archivy skenovaly dost rychle a v obecně použitelném formátu. na novější zápisy se bohužel vztahuje ochrana osobních údajů - cca 100 let na narozené, 70 let na oddané a zemřelé. Matriky jsou navíc řazené podle farností. Každopádně by to chtělo zkusit okresní archivy podle jeho bydlišť. Možná budou někde jeho dotazníky s uvedením jmen příbuzenstva a jejich míst narození - za komančů se toho kvůli každému prdu vyplňovaly tuny. Taky by nebylo od věci zkusit vnitro a evidenci obyvatel. Případně poslat oficiální dotaz na badatelnu SOA Plzeň. Pak by mi to mohlo skončit na stole úředně a nemusel bych to dělat jako melouch. Navíc se u nás těžce jede na výkaznictví....
Destroyman - 23/12/2016, 20:45
Předmět:
Dobře, po Vánocích ti to pošlu úředně. Aspoň budeš mít u šéfů bezvýznamný bodík.
Kruan - 23/12/2016, 21:01
Předmět:
Tak to jsem se unáhlil a zevšeobecnil, měl jsem asi kliku na matriky Smile

Hrabal jsem se s rodokmenem, dostal jsem se do svatby v.r. 1647, ale dál ani ťuk, ale o to nejde. 19.stoletím jsem projel jako nůž máslem, vše čitelné, přehledné, tak by to snad mohlo o období, kdy odcházeli na Volyň něco vydat.
Střelec - 25/12/2016, 22:30
Předmět:
Tak tos měl opravdu kliku. Matriky obecně začínají bejt vedený někdy koncem třicetiletý války, existuje ale pár starších kousků z různých míst, nejstarší matrika v ČR je z Jáchymova (od 16. stol., původně protestantská, pak katolická). Čitelnost je různá, často zoufalá. Zápis vedený ožralým kostelníkem ve třech jazycích najednou nemusí být nic zvláštního, celkem honička je dohledávání zaniklých obcí, nebo zjišťování současného názvu. Některé vsi stihly za posledních 200 let vystřídat tři německé, tři české a dva latinské názvy, přičemž německé názvy za Rakouska a za Protektorátu byly často odlišné. Retrospektivní lexikon obcí je z tohodle hlediska dost zajímavé čtení.
Kruan - 13/2/2017, 22:21
Předmět:
V archivu ČT (historie.cs) je nový pořad o Volyňských Češích. Jejich odchod se odehrál v relativně krátkém období, to mě docela překvapilo.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/dily/

A jinak Destroy, trochu opožděně přeji vše nej, doufám, že se Děčín řídně otřásal.
Destroyman - 13/2/2017, 22:25
Předmět:
Děkuju... A jo, Děčín se opravdu otřásal, byť poměrně krátce. Asi jen od sedmi do půl druhý. Exclamation
Kruan - 13/2/2017, 22:41
Předmět:
Tak to musela být krásná práce, tiše závidím Exclamation
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Powered by phpBB2 Plus and Kostenloses Forum based on phpBB