Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 29/12/2009, 14:13  Předmět:  Předválečné obrněné automobily - V boji část 2. Odpovědět s citátemDolůNahoru

Předválečné obrněné automobily v boji


Velká Vlastenecká válka


Přesné množství obrněných automobilů, které měla Rudá armáda dne 22.června 1941 k dispozici, již prakticky není možné zjistit. Jediný hodnověrný dokument na toto téma je zpráva o existenci obrněné techniky Rudé armády ke dni 1.června 1941, ačkoli i zde panuje řada otázek. Ale protože žádné jiné údaje o obrněných automobilech do začátku války nejsou, budeme se řídit podle tohoto dokumentu. Podle něj měla ke dni 1.června 1941 Rudá armáda 3345 středních obrněných automobilů (z toho 92% vyzbrojených 45 mm kanóny a 80% z nich byl BA-10) a 1897 lehkých automobilů všech typů ( z toho 75% BA-20 a z nich 51% s radiostanicí). Z uvedených údajů je patrné, že středních obrněných automobilů (s kanóny) bylo téměř 2x více, jak lehkých.
V červnu 1941 tvořily velkou část středních obrněných automobilů sestav mechanizovaných sborů stroje BA-10, ačkoli se dalo narazit i na stroje dalších typů. Například podle stavu ke dni 17.června 1941 měly mechanizované sbory Západního zvláštního vojenského okruhu 310 kusů BA-10 (6.mechanizovaný sbor – 127 kusů, 11.mechanizovaný sbor – 96 kusů, 13.mechanizovaný sbor – 29 kusů, 14.mechanizovaný sbor – 21 kusů, 17.mechanizovaný sbor – 31 kusů, 20.mechanizovaný sbor – 6 kusů), a to v době, kdy k 1.červnu měl Západní zvláštní vojenský okruh 590 strojů, z toho 10 strojů BA-27M, 29 strojů BA-3M a 10 strojů BA-6. Podobné počty měly i další mechanizované sbory, ovšem samozřejmě narazilo se na výjimky.
1.tanková divize 1.mechanizovaného sboru měla ke dni 22.června 49 strojů BA-10 a 4 stroje BA-6, 3.tanková divize téhož sboru – 43 strojů BA-10 a 7 strojů BA-6. 5.mechanizovaný sbor obsahoval ze 131 obrněných strojů 82 kusů BA-10, 11 strojů BA-6, 16 strojů BA-3M a 22 kusů BAI-M (sbor vznikal v Zabajkalí). 7.mechanizovaný sbor čítal ze 101 kusů 6 automobilů BA-6, zbytek BA-10.
V sestavě mechanizovaných sborů se nacházela i velká část lehkých obrněných automobilů – například v Přibaltském zvláštním vojenském okruhu z 93 lehkých automobilů jich měl 81 kusů 3 a 12.mechanizovaný sbor a z 383 strojů Kyjevského zvláštního mechanizované sbory čítaly 337 kusů.
U 13.tankové divize 5.mechanizovaného sboru, vedoucí dne 8.července 1941 protiúder u Lepelu, s počtem 78 středních (44 kusů BA-10, 5 kusů BA-6, 7 kusů BA-3M a 22 kusů NAI-M) a 10 strojů BA-20 zůstaly k 8.srpnu pouze 4 (po jednom BA-10, BA-6, BAI-M a BA-20), jež navíc vyžadovaly opravy. Zbylé stroje sověti ztratily z následných příčin:

Shořelo a zničeno – 60 (31 kusů BA-10, 3 kusy BA-3M, 4 kusy BA-6, 16 kusů BAI-M a 6 kusů BA-20)
Ztraceno neznámo kde – 7 (2 stroje BA-10, 5 strojů BAI-M)
Zůstalo u protivníka – 17 (10 stroje BA-10, 4 kusy BA-3, 3 kusy BA-20)


17.tanková divize téhož sboru za stejné období ztratila z 55 kusů BA-10, BA-6 a BA-20 celkem 50 strojů.
18.tanková divize 7.mechanizovaného sboru, také operující u Lepelu, měla na začátku protiúderu dne 6.července 1941 celkem 18 kusů BA-10, 6 kusů BA-6 a 31 kusů BA-20 a po 20 dnech zůstaly v provozu pouze 2 stroje, ještě 5 se jich předalo dalším jednotkám a 6 předáno do SPAM (zvláštní sběrné stanoviště poškozených strojů). Ze ztracených 42 broněviků jich 17 zapálilo a zničilo letectvo, 18 dělostřelectvo a 7 jich zůstalo u protivníka.
18.tanková divize 7.mechanizovaného sboru, jež útočila spolu s 5.mechanizovaným sborem, čítala ke dni 7.července 31 kusů BA-20 a 24 kusů BA-10 a do 27.července už zůstalo jenom 5 strojů. 5 broněviků předáno dalším jednotkám, 3 do opravy, 17 jich zničilo letectvo, 16 dělostřelectvo a 9 ponecháno na protivníkově území.
Během letního tažení v roce 1941 se zvláště aktivně využívalo středních obrněných automobilů, přičemž mnohdy společně s výzvědnými, spojovacími úkoly a bojovou ochranou plnily ještě funkci doprovodu a podpory pěchoty v útoku, což často vedlo k neobyčejně velkým a nesmyslným ztrátám. Přesto se při rozumném využití mohly sovětské obrněné automobily s úspěchem měřit i s německými tanky. Zde je jeden z příkladů.
V 5:00 hodin dne 22.června 1941 velitel tankového pluku 5.tankové divize 3.mechanizovaného sboru plukovník Bogdanov zadal úkol provést průzkum četou 6 obrněných automobilů BA-10 nadporučíka Surovcova. Stroje vyrazily z výchozích pozic v 6 hodin 25 minut. Při příjezdu k městečku L. velitel čety nastražil v lese po obou stranách silnice past. Posádky stroje zamaskovaly tak, že ze vzdálenosti 200 m je bylo velmi těžké zaměřit.
V 10:00 se objevila četa německých motocyklistů. Tuto četu smetla palba broněviků ze vzdálenosti 200 – 300 m. Za 40 minut dorazil velkou rychlostí po cestě lehký tank. Velitel jednoho z obrněných automobilů ho jedním výstřelem podpálil. Za 7 minut se k pasti přiblížily ještě dva tanky a také je smetla palba strojů BA-10. O dalších 10 minut později dorazila ke zničeným tankům a motocyklům kolona 15 tanků a motocyklistů. Svou překvapivou palbou se automobilům BA-10 podařilo vyřadit z provozu 3 tanky a velké množství motocyklů. Ostatní německé stroje se stáhly. S příchodem hlavních sil německé 7.tankové divize 39.tankového sboru k městečku L. se Surovcevova četa stáhla. Díky dobře zorganizované pasti 6 strojů BA-10 se podařilo zlikvidovat 6 německých tanků a velké množství motocyklů.
Avšak nehledě na jednotlivé případy úspěšného využití, byla během prvních dvou měsíců války většina středních obrněných automobilů příhraničních okruhů ztracena. Například podle hlášení o bojové činnosti 21.tankové divize (10.mechanizovaný sbor) ze dne 19.července 1941 z počtu 22 kusů BA-10 na začátku války jich u divize zůstalo 5. Osud dalších 17 vypadal asi následovně: „Ztraceno na Karelské šíji u 23.armády – 10 kusů; ponecháno v zimních garážích (na opravy) – 1 stroj; odebráno velitelem Leningradu – 1 stroj; shořelo na bojišti u Všeli – 4 stroje; celkově podléhá soupisu – 17 strojů“.
19.tanková divize 22.mechanizovaného sboru měla na začátku války 163 tanků a 58 obrněných automobilů BA-10 (29 sériových a 29 radiových). Stroje patřily do sestavy 37 a 38.tankového pluku (po 17 strojích), 14 broněviků měl 19.výzvědný prapor a 5 strojů 19.spojovací prapor. V prvních dvou týdnech bojů došlo ke ztrátě téměř všech těchto automobilů a ke dni 7.července 1941 zůstalo u 19.tankové divize celkem 7 tanků a 6 automobilů BA-10. Charakter ztrát je patrný ze svodky 19.zvláštního výzvědného praporu, datované ke dni 18.července 1941. V té době zůstaly ze 14 strojů BA-10 jenom 3 automobily - 5 zničeno v boji, 1 zlikvidován vlastní posádkou pro chybějící náhradní díly a nemožnost opravy, 5 odveleno ke štábu 22.mechanizovaného sboru.
U 10.tankové divize 15.mechanizovaného sboru činil ke dni 22.června 1941 počet obrněných automobilů 56 strojů BA-10 a 19 kusů BA-20. Ohledně BA-10 zůstaly zachovány podrobné materiály o jejich ztrátách. 22.června zůstalo přešlo do pohotovosti 53 aut BA-10 z celkových 56 a 3 zůstaly v opravě. Do 1.srpna zůstaly ze všech 56 kusů v provozu jenom 2 obrněné automobily. Osud zbylých BA-10 možno sledovat v dokumentu o ztrátách divize:

Zničeno a spáleno na bojišti – 13
Vyřazeno z provozu při plnění bojového úkolu a zůstalo na území, obsazeném protivníkem – 4
Nevrátilo se i s posádkou z boje po útoku – 7
Shořelo po bombardování – 4
Zničeno na shromaždišti havarovaných strojů pro nemožnost evakuovat během ústupu – 6
Ponecháno při ústupu na místě pro technické závady a nemožnost oprav a evakuace – 14
Zůstalo na překážkách bez možnosti vyprostit a evakuovat – 3
Celkem – 51


Poměrně mnoho strojů zůstalo opuštěno pro poruchy nebo pro chybějící palivo. Například v rozkaze velitele 7.mechanizovaného sboru č.7 ze dne 14.července 1941 „O trestném vztahu ke shromažďování poškozených a neprovozuschopných tanků z bojiště a z cest“ jsou uvedena fakta nedostatečně provedené evakuace bojových strojů:

„3 km východně od Rudni stojí v silničním příkopu dva BT-7 a dva BA-10 z 27.tankového pluku, v prostoru města Liozno – dva tanky KV a obrněný automobil BA-10“.

Na konci roku 1941se pro velké ztráty množství středních obrněných automobilů značně snížilo. Ale nehledě na tuto skutečnost mohly tyto stroje v případě neexistence nebo malého množství tanků tvořit základ obrněné techniky některých jednotek. Například 4.prosince 1941 měly všechny jednotky Severozápadního frontu 27 tanků (6 kusů KV, 8 kusů BT, 5 kusů T-26 a 8 kusů T-37/38 ) a 50 obrněných automobilů (22 kusů BA-10 a 28 kusů BA-20). Jak je z dokumentu patrné, obrněné automobily tvořily 65% veškeré obrněné techniky frontu.
Na podzim 1941 operovaly obrněné automobily v dosti velkém množství u Leningradu, což lze vysvětlit blízkostí Ižorského závodu, jediného podniku v SSSR, jež vyráběl střední obrněné automobily. Při vzniku některých tankových jednotek v těchto místech proto sestava obsahovala velké množství obrněných automobilů. Například 124.tanková divize, vytvořená ve dnech 19 – 25.září 1941 v Leningradu, obdržela 46 tanků KV-1 a 26 broněviků BA-10 (7 radiových). Veškerá technika při tom přicházela přímo z továren.
V bojích u Moskvy na podzim 1941 se obrněné automobily dočkaly použití v mnohem menším měřítku, než tomu bylo u Leningradu. Například sestava příchozích 6 tankových brigád do sestavy 5.armády Západního frontu v říjnu – listopadu čítala 305 tanků všech typů a 24 obrněných automobilů z nichž šlo o 1 kus BA-20 a 23kusů BA-10 (řeč je o sestavě brigád po jejich příchodu na front, v průběhu dalších bojů se jednotky mnohokráte dopl?ovaly). Stroje zařazeny do sestavy 18 (7 kusů BA-10, 1 kus BA-20), 19 (7 kusů BA-10), 20 (7 kusů BA-10), 22 (7 kusů BA-10) a 145 (2 kusy BA-10) tankové brigády a 25.brigáda obrněných strojů neměla nic.
Pro velké ztráty obrněné techniky v průběhu bojů o Moskvu využilo velení možnosti doplnit tankové jednotky „stařečky“ BA-27M. Například již vzpomínaná 18.tanková brigáda, stažená do týla pro doplnění v období od 23 do 25.října 1941, dostala 2 stroje BA-27M a 1 stroj BA-10. 21.listopadu jeden BA-27M spolu se servisní četou kryli komunikaci Tarchovo – Petrovskoje. V boji s německými tanky dostal tento broněvik zásah a shořel i s posádkou.
20.tanková brigáda 5.armády dne 14.listopadu 1941 dostala 2 stroje BA-27M, z nichž jeden se podařilo ztratit za dva týdny a druhý byl 22.prosince během sovětského protiútoku zničen (boj o město Ruza).
Podle zprávy oddělení tankových vojsk 5.armády se v období od 15.října 1941 do 1.ledna 1942 podařilo opravit 225 tanků a 54 obrněných automobilů (6 kusů BA-6, 5 kusů BA-10, 3 kusy BA-27M, 40 kusů BA-20) a od 1.ledna do 1.dubna 1942 šlo o 152 tanků a 24 broněviků (8 kusů BA-6, 3 kusy BA-10 a 13 kusů BA-20). Podle stavu ke dni 1.dubna 1942 zůstalo u jednotek 5.armády 167 tanků a 60 obrněných automobilů (17 kusů BA-6, 13 kusů BA-10, 2 stroje BA-27M, 26 kusů BA-20 a 2 stroje FAI, z toho 8 kusů BA-6, 6 kusů BA-20 a 2 stroje FAI vyžadovaly opravy).
V akcích roku 1942 se obrněné automobily dočkaly pouze sporadického nasazení, neboť jejich ztráty z předchozích bojů byly velmi vysoké. V té době se broněviků využívalo zejména pro spojení a průzkum. Například ke dni 28.června 1942 zůstalo u 16.tankového sboru Brjanského frontu 12 obrněných automobilů, z toho 5 kusů BA-10 a 7 kusů BA-20, 20 středních obrněných automobilů (18 kusů BA-10, 1 stroj BA-6 a 1 kus BA-3M) měla 10.motostřelecká brigáda 21.armády Jihozápadního frontu a ještě 1 stroj BA-10 měla rota ochrany štábu 21.armády. Během červencových bojů došlo u většiny těchto strojů k jejich zničení. Například ke dni 30.června 1942 měla 10.motostřelecká brigáda celkem 4 kusy BA-10 a po jednom kusu BA-6, BA-3M a BA-20 a z nich letecké bomby a střely v období od 1 do 7.července zlikvidovaly 14 strojů. Všechny tyto stroje zůstaly na území obsazené protivníkem. Ovšem u některých jednotek broněviky operovaly do konce léta. Například 18.tankový sbor Jihozápadního frontu podle stavu ke dni 20.srpna 1942 disponoval po těžkých bojích a po velkých ztrátách 11 kusy BA-10 (5 strojů mělo vedené sboru, 4 měla 18.motostřelecká brigáda a 2 stroje měl 1.zvláštní výzvědný prapor).
V nevelkém množství se obrněné automobily dočkaly využití i na centrálních frontách v rozhodujících bojích v roce 1943. Například v právě sestavené 5.gardové tankové armádě bylo ke dni 30.března 1943 12 kusů BA-10 ve 38.obrněném praporu (krom nich měl prapor ještě 7 kusů T-70 a 10 kusů BA-64) a 17 kusů BA-10 v sestavě 53.motostřelecké brigády. Od 10.června, kdy se 5.gardová tanková armáda již nacházela v sestavě Stepního frontu, měla pouze 12 kusů BA-10 ve 38.praporu. Tyto stroje se využívaly během bojů v bělgorodském směru a u Charkova v červenci – srpnu 1943.
V předvečer Kurské bitvy (1.července 1943) měly tankové jednotky Voroněžskho frontu 8 obrněných automobilů BA-10 po 3 v sestavě 6.gardové armády, u 6.tankového sboru a 2 u dalších jednotek.
Jednotlivé exempláře středních obrněných automobilů sloužily u vojsk téměř do konce války v Evropě. Ze zásady sloužily v rotách ochrany štábů frontů a armád a také jako velitelské stroje a spojovací stroje u některých tankových a střeleckých jednotek. Například podle stavu ke dni 15.prosince 1944 obsahovala sestava vojsk 18.armády celkem 6 obrněných automobilů – 5 kusů BA-64 a 1 kus BA-10. Jednotky 2.Běloruského frontu ještě v dubnu 1945 evidovaly 14 broněviků s kanónem – 1 kus BA-10 u 65.armády a 13 u 19.armády (3 kusy BA-10 a 3 kusy BA-3M) u 97.roty ochrany štábu, 3 kusy BA-10 u 132.roty a 1 kus BA-10 u 40.gardového střeleckého sboru).
Největšího rozšíření v období Druhé světové války se střední obrněné automobily dočkaly u Leningradského frontu a využívalo se jich zde téměř do května 1945. Odůvodněno je to především tím, že od podzimu 1941 do února 1944 zde Rudá armáda neprováděla žádné aktivní útočné operace a boje zde nabyly pozičního charakteru. Krom toho se ve frontovém týlu nacházel samotný Leningrad – obrovské průmyslové centrum, umož?ující kvalitně opravovat poškozenou obrněnou techniku. Během války nastaly i případy, kdy v některých armádách Leningradského frontu se obrněné automobily s kanónem mohly měřit s tanky. Například podle stavu ke dni 15.září 1941 vojska 42.armády tohoto frontu čítala 65 tanků a 45 obrněných automobilů, z toho 31 středních (1 kus BA27M a 30 strojů BA-10) a 14 lehkých – 2 stroje-8 (8.zvláštní spojovací pluk) a 12 BA-20 (6 strojů u 21.zvláštní roty ochrany štábu, 2 u 85.spojovacího pluku a po jednom u 13, 72, 109 a 189.střelecké divize).
Na podzim 1941 bojové zkušenosti ukázaly, že využití obrněných automobil s kanónem jako tanků – doprovod pěchoty nebo útoky na protivníka vedly k ohromným ztrátám neboť stroje měly pancéřovou ochranu pouze proti kulkám a i průchodnost ustupovala pásové technice. A protože kanónových obrněných automobilů bylo u Leningradského frontu poměrně mnoho, padlo rozhodnutí o jejich začlenění od zvláštních jednotek a využívat se měly pro průzkum a spojení – tj. pro to, pro co byly vyrobeny. Na konci roku 1941 začalo v sestavách tankových brigád Leningradského frontu formování zvláštních výzvědných rot po 16-21 kusech BA-10 v každé. Pravdou je, že sestava těchto rot mohly být pestrá a v některých případech, kdy bylo dost techniky, vznikaly i velké jednotky obrněných automobilů. Například dne 27.července 1942 měla 61.tanková brigáda 64 tanků ve dvou tankových praporech (63 kusů T-60 a 1 kus T-26) a 39 obrněných automobilů v sestavě zvláštního praporu (16 strojů BA-20 a 23 strojů BA-10). Při takovémto rozložení sil stroje BA-10 svou výzbrojí předčily tanky a staly se tak hlavní palebnou silou celé brigády.
Krom toho na konci roku 1941 z rozhodnutí Vojenského sovětu Leningradského frontu začaly vznikat samostatné jednotky, vybavené obrněnými automobily s kanónem – zvláštní automobilové obrněné prapory. Do nich putovaly jednotky zvláštních výzvědných rot tankových brigád a dalších frontových jednotek.
Například 1.zvláštní automobilový prapor sestavil velitel a komisař zvláštní výzvědné roty 123.tankové brigády major Tatarenko a starší politruk Stupakov. Ti obdrželi 1ledna 1942 pozvání do štábu Leningradského frontu a posléze úkol „předat velení roty a se dvěma četami přejít pod velení velitele zvláštního ochranného pluku ve vesnici Koskerovo (Ladožské jezero)“. Po 83 km dlouhé cestě 10 strojů BA-10 v 10 hodin 30 minut dorazilo dne 2.ledna do místa určení.
7.ledna Tatarenko a Stupakov znovu odcestovaly ke štábu frontu a tam se seznámili s obsahem rozhodnutí Vojenského sovětu Leningradského frontu ze dne 5.ledna 1942 č.00530 o zformování zvláštního automobilového praporu. Podle vypracované normy měl prapor tvořit štáb, četa zabezpečení a dvě roty po 10 kusech BA-10 v každé, celkem 114 lidí, 20 obrněných automobilů, 8 nákladních automobilů, servisní skupina typu A a benzínové cisterny. Na vybavení 1.automobilového praporu posloužila rota 123.tankové brigády a rota ze sestavy 12.záložního tankového puku. Velitelem praporu se stal major Tatarenko. Prapor se nejdříve začlenil do sestavy 2.obranné oblasti a 8.května 1942 jej přidaly k 389.střelecké divizi pro obranu západního pobřeží Ladožského jezera. V té době se norma automobilové praporu trochu změnila – nyní ho tvořily tři roty po 7 kusech BA-10 v každé a 1 kus BA-10 u vedení praporu. Celkem tedy 23 automobilů BA-10 (fakticky šlo o 22 kusů BA-10 a jeden BA-6).
V té době v sestavě vojsk 42.armády Leningradského frontu vznikla obrněná rota z 11 kusů BA-10, stažených ze sestavy střeleckých jednotek. Spolu s tankovou rotou z 5 kusů BT-2 se broněviky dostaly do sestavy 3.zvláštního výzvědného armádního praporu. 1.června 1942 začal u 42.armády vznikat 2.zvláštní automobilový prapor. Ten ke dni 6.června disponoval 20 kusy BA-10, jedním strojem BA-11 a jedním broněvikem Ižorského závodu na podvozku ZIS-6 se 45 mm kanónem.
Do konce roku 1942 se oba obrněné prapory bojů neúčastnily – využilo se jich pro posílení obrany střeleckých jednotek a jako pohyblivých rezerv. Následně se většina automobilů bojů dočkala a to u 1.zvláštního automobilového praporu. 2.prapor se bojů účastnil zřídka a ztráty tak neměl nijak velké.
4.února 1943 dostal 1.obrněný automobilový prapor úkol podporovat 63.gardovou střeleckou divizi 55.armády a vyčistit vesnici Krasnyj Bor. Prapor dorazil na místo předcházejících bojů dne 6.února a do 11.února prováděl rozvědku a připravoval se k útoku. Pro identifikaci strojů své pěchoty dostaly jejich věže červenou barvu, na pravé straně a zadní části byla napsána čísla od 601 do 623.
11.února BA-10 operovaly formou pohyblivých pastí a palbou podporovaly útok 269 a 270.střeleckého pluku podél Moskevské silnice na Krasnyj Bor. Následující den se celý prapor účastnil odrážení německého protiútoku , poté pronásledoval ustupující Němce a vtrhl do jižního a jihozápadního okraje obce.
Během dvoudenních bojů ztratil 1.zvláštní automobilový prapor 8 mrtvých (včetně velitele 1.roty nadporučíka Kolbasova), 20 raněných (včetně velitele 2.roty poručíka Mamiče), 5 strojů BA-10 shořelo, 2 zasaženy, ale později opraveny. V bojích o Krasnyj Bor zlikvidovaly obrněné automobily 8 protitankových a 1 protiletadlový kanón, minometnou baterii, 8 kulometných hnízd a 148 německých vojáků a důstojníků. 13.února se prapor stáhl do týla a dával se dohromady.
12 – 13.března 1943 dorazilo na doplnění 1.zvláštního automobilového obrněného praporu 6 strojů BA-10 ze sestavy 14.opevněného pásma a 23.armády a 15.března dostal prapor za úkol vstoupit do průlomu severozápadně od Krasnovo Bora na Sablino a ve velké rychlosti obsadit Sablino, přerušit Minskou železnici a držet linii do příchodu 123.střelecké divize.
Útok začal ve 13:00 hodin dne 19.března 1943, ale pro silnou palbu se obrněné automobily nedokázaly k Sablinu probít. Při tom prapor ztratil 3 stroje BA-10 a pak se musel stáhnout do výchozích pozic. Prapor se poté stáhl do týla. Do konce března se praporových automobilů využívalo pro spojení v sestavě několika střeleckých divizí a poté se 1.prapor přesunul do Koliina. Pak směřoval do Bolšoj Šemilovky, na okraj Leningradu. Až téměř do konce roku 1944 se prapor bojů neúčastnil a jeho strojů se využívalo pro spojení a pro ochranu západního pobřeží Ladožského jezera spolu se 104.pohraničním plukem NKVD.
24.ledna 1944 přešel 1.prapor pod velení 67.armády s úkolem podporovat jednotky 56.střelecké divize během útoku na vesnici Novo-Lisino.
26.ledna 2.rota praporu po dělostřelecké přípravě za podpory pěchoty vesnici obsadila a při pronásledování ustupujícího protivníka obsadila ještě vesnici Logi a tu držela po dobu 4 hodin – do příchodu střeleckých jednotek. Během boje rota ztratila 7 mrtvých, 5 raněných, 3 stroje BA-10 shořely a 1 zasažen.
Následující den 1 a 3.rota praporu (celkem 12 strojů BA-10) se 7 – 8 samopalníky na korbách po tvrdém boji, silné dělostřelecké palbě a díky minovým polím ustoupily do výchozích pozic. Ztráty činily 6 mrtvých, 14 raněných, 3 stroje shořely a 1 zasažen. Během dvoudenních bojů 1.prapor svou palbou zlikvidoval jeden německý tank a ukořistil 6 kusů 75 mm a 3 kusy 37 mm plně funkčních protitankových kanónů.
2.února 1944 přešel 1.prapor k 220.tankové brigádě a spolu s ní operoval ve směru Gdov – Pskov a také prováděl průzkum tras po ledě na Pskovském jezeře. V té době dorazily pro doplnění 2 stroje BA-10.
3.dubna 1944 v 1 hodinu 40 minut 1.zvláštní prapor atakoval vesnici Javnovo a Pavlovo. Po tvrdém boji se vesnice podařilo obsadit a Němci přišli o dvě roty pěchoty s protitankovými kanóny. Po zaujetí palebných pozic broněviky držely své pozice do příchodu pěchoty. Následný útok za Janovem a Pavlovým již skončil pro sověty neúspěšně. Stroje narazily na čelní a křídelní dělostřeleckou palbu – téměř všechny stroje byly zničeny. „Přežily“ pouze 3 stroje BA-10 1.čety 3.roty, které jely po trase Olešino – Javnovo a poskytovaly palebnou podporu. V 6 hodin 30 minut se čety po naložení všech raněných stáhla do Olešna. Během tohoto boje utrpěl 1.prapor obrovské ztráty – 15 mrtvých, 22 raněných, 18 nezvěstných, shořelo 15 strojů BA-10. Poté zůstaly v sestavě praporu pouhé 3 stroje a prapor byl stažen do druhého sledu a bojů se více neúčastnil.
2.automobilový obrněný prapor se útoků na německé pozice neúčastnil a jeho stroje se využívaly pro průzkum a spojení. 2.prapor se nacházel v Leningradu na třídě Staček, poté na Moskevské silnici, kde pobyl do konce války.
Nehledě na to, že prapor se bojů neúčastnil, ztráty měl. A to díky vlastnímu dělostřelectvu. Například během jednoho z průzkumů u vesnice Muchanovka dne 22.ledna 1944 zasáhly jeden BA-10 ze vzdálenosti 150 m dvě 76 mm střely kanónu 380.lehkého dělostřeleckého pluku 169.střelecké divize - stroj shořel, tři členové posádky těžce raněni a jeden zahynul.
Podle stavu ke dni 1.ledna 1945 měl druhý prapor: 21 kusů BA-10, jeden BA-11, jeden obrněný transportér M3A1 „Skaut“, jeden „obrněný stroj s radiostanicí 5AK (co to bylo za stroj není z dokumentů známo, nejspíše šlo o pancéřovaný nákladní automobil, obrněný vlastními silami leningradských podniků), 6 kusů náklaďáků GAZ-AA, jeden ZIS-5, jeden ukořistěný Opel Blitz, 1 mobilní autodílna typu A a 3 ukořistěné motocykly BMW. Na jaře 1946 byly 1 a 2.prapor obrněných automobilů rozpuštěny.
Je třeba dodat, že v letech 1944 – 1945 byly na Leningradské frontě mimo výše uvedených praporů i další jednotky, mající ve své sestavě předválečné obrněné automobily. Například podle stavu ke dni 19.dubna 1944 měla 152.tanková brigáda ve své sestavě 2 stroje BA-10 a jeden BA-6. 48.zvláštní automobilový obrněný prapor 54.armády čítal 18 kusů BA-10 a dva BA-20.

Válka s Japonskem

Obrněné automobily předválečné výroby se účastnily i posledního střetu Druhé světové války – s Japonskem. Při tom sestavy Dálněvýchodního a Zabajkalského frontu čítaly poměrně mnoho obrněných automobilů – nebojovalo se zde a stroje bylo možné v poklidu provozovat a opravovat. Například ke dni 20.srpna 1942 měl Zabajkalský front 1023 tanků všech typů (včetně T-27) a 324 obrněných automobilů – 174 lehkých (BA-201 a FAI-M) a 150 středních (17 kusů BA-6, 122 kusů BA-10, zbytek BA-27M a BAI-M). Stroje patřily do sestavy následných jednotek: 61 (22 strojů BA-10, 20 strojů BA-0 a 2 stroje FAI) a 111 (22 strojů BA-10, 3 stroje BA-3M a 17 strojů BA-20) tanková divize, 7.školní tankový pluk (12 strojů BA-20, 4 kusy FAI, 5 strojů BA-6, 13 strojů BA-10, 9 strojů BAI-M a BA-27M), 9.motorizovaná obrněná brigáda (57 strojů BA-10, 22 strojů BA-20 a 8 strojů FAI) a 35.tankový prapor (jeden BA-20).
Do srpna 1945 se počet obrněných automobilů zmenšil, ale bojů s Kvantunskou armádou se jich účastnil pouze malý počet. Například 12 strojů BA-10 čítala sestava 43.tankové a 27.motostřelecké brigády, operujících v sestavě kombinované sovětsko – mongolské jízdní mechanizované skupiny a 17 strojů BA-20 a 7 strojů BA-10 sloužilo v sestavě 111.tankové divize Rudé armády.

Image
Obrněný automobil BA-10M na cestě. Leningradský front, září 1941.

Image
Obrněný automobil BA-11, azsažený a vyhořelý na jedné z ukrajinských cest, Jihozápadní front, července 1941.

Image
Posádkou opuštěný obrněný automobil BA-11, Jihozápadní front, červen 1941.

Image
Obrněný automobil BA-20 ze sestavy 20.tankové brigády, Západní front, listopad 1941

Image
Angličtí vojáci si prohlížejí sovětský broněvik BA-10M, Írán, léto 1941.

Image
Kolona obrněných automobilů BA-10 ze sestavy 1.zvláštního automobilového praporu na cestě, Leningradský front, leden 1944.

Image
Velitel BA-20M hledá priotivníka. Stalingradský front, srpen 1942.

Image
Obrněný automobil BA-10A "Orlovští partyzáni", Střední front, srpen 1943.

Image
Obrněný automobil BA-10A využívaný partyzány, Střední front, srpen 1943

Image
Posádka obrněnce BA-10A ve chvíly odpočinku, Západní front, léto 1942

Image
Kolona obrněných automobilů BA-10A a BD-10M v ulicích osvobozeného Vyborgu, červenec 1944


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

74576 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.2141s ][ Queries: 19 (0.0551s) ][ Debug on ]