Destroyman
Oberstleutnant
Věk: 43
Založen: 02. 11. 2007
Příspěvky: 2831
Bydliště: Děčín
43025.32 Sigidolar
|
|
Útočná dopravní loď McCawley
Dopravní loď McCawley, původně osobní parník Santa Barbara, byla postavena v roce 1928 v anglické loděnici Furness Shipbuilding Company v Haverton Hill. 26. července 1940 ji od společnosti Grace Lines odkoupilo americké námořnictvo, vyzbrojilo ji a pojmenovalo po plukovníku Charlesovi McCawleym (1827 - 1891), hrdinovi Mexické a Občanské války. Do služby byl McCawley uveden 11. září 1940, prvním velitelem byl kapitán McHenry. Byla to již druhá loď toho jména - tou první byl jakýsi torpédoborec za WW1.
První válečné mise se McCawley dočkal v únoru 1942, když bezpečně převezl vojáky na Island. Do New Yorku se loď vrátila 25. března a vzápětí byla převelena do jižního Pacifiku, kde byl v té době zoufalý nedostatek dopravních plavidel. 8. května 1942 vyložila piloty a letištní personál na ostrově Pago Pago a pokračovala do novozélandského Wellingtonu. Tam si ji za svou vlajkovou loď zvolil kontradmirál Richmond Kelly Turner, velitel připravované invaze na ostrovy Guadalcanal a Tulagi.
Oboustranně poněkud zmatená guadalcanalská operace začala 7. srpna 1942 a hned první den protiletadloví kanonýři z McCawleye sestřelili 3 japonská letadla jistě a jedno pravděpodobně. Toho dne měli „císařští orlové“ prostě smůlu. Z 50 nasazených stíhaček a bombardérů přišli o celých 31 letadel, ta byla navíc pilotována nejlepšími posádkami.
Následující půlrok pendloval McCawley mezi Guadalcanalem a týlovými základnami a vozil těžce zkoušené posádce vše, co bylo třeba - od děl, potravin a posil až po toaletní papír. Tyto mise byly v guadalcanalské bitvě životně důležité a také velmi nebezpečné, vždyť v druhé polovině roku 1942 se v jižních vodách Šalamounova soustroví odehrálo 6 velkých námořních bitev, vzduch byl prakticky denně plný letadel a v hlubinách číhaly ponorky. Obě strany v této době přišly o více než dvě desítky válečných lodí všech kategorií, ale McCawley měl štěstí. Všechen bitevní ruch přežil bez úhony a dál zásoboval guadalcanalskou posádku, od které se mu dostalo uznalé přezdívky „Wacky Mac“ (Divoký Mac).
1. února 1943 byl McCawley překlasifikován z dopravní lodě na útočnou dopravní loď a změnilo se mu i označení z APA-10 na APA-4. Toto opatření však bylo pravděpodobně pouze administrativní, protože jsem nikde nenašel, že by loď byla přezbrojena, či jinak vylepšena. O několik dnů později Japonci Guadalcanal vyklidili, ovšem pro posádku McCawleye se toho moc nezměnilo. Dál bylo nutné zásobovat námořní pěšáky na ostrově, tentokrát již ovšem ne pro obranu, ale pro další postup Šalamounovým souostrovím.
Důležitými japonskými leteckými základnami, které chtěli Spojenci v roce 1943 obsadit, byla Munda na ostrově Nová Georgie a Vila na Kolombangaře. Pro nástup k útoku na tyto základny se kontradmirál Turner rozhodl obsadit ostrov Rendova, který byl Japonci nebyl obsazen vůbec, a navíc skýtal dobré kotviště. Když se 30. června ráno u Rendovy objevil svaz bojových a dopravních lodí, bylo to hodně nepříjemné překvapení. Podle poválečné literatury se na první pohled může zdát, že před invazí na Rendovu Japonci trestuhodně zanedbali běžný průzkum, pravdou však je, že právě průzkum momentálně provádět nemohli. Jednak počasí dlouhým průzkumným letům zrovna nepřálo a jednak několik dní před invazí americké námořní letectvo denně mandlovalo letiště v Mundě, Vile a Kahili, takže zbývající letadla Japonci raději dočasně stáhli z první linie na bezpečnější (a tedy vzdálené) základny.
Operaci u Rendovy velel Turner osobně, a to opět z paluby své osvědčené vlajkové lodi McCawley. Odpor nestál za řeč - jak už jsem řekl - Rendova Japonci trvale obsazena nebyla. Jen jedna minolovka narazila v neznámých vodách na útes a z nedaleké Nové Georgie se přes průliv Blanche ozvalo několik pobřežních děl. Ta sice poškodila jeden torpédoborec, ale po několika přesných salvách dalších tří torpédoborců japonská děla zmlkla navždy. Vykládka materiálu na břeh tedy začala okamžitě. Podle plánu měla skončit kolem poledne, ale jeden planý a jeden skutečný letecký poplach výsadkové práce zdržely a prázdné lodě odrazily od břehu až ve tři hodiny odpoledne. Japonské velení - konkrétně viceadmirál Kusaka v Rabaulu - mezitím stihl doslova vydupat ze země nějaká letadla a dal rozkaz k akci. Ve čtyři hodiny objevila pomalý svaz skupina 25 víceúčelových bombardérů betty vyzbrojených torpédy, doprovázených 24 stíhačkami zero. Turner sice včas povolal 16 corsairů z 221 VMF, ale několik letadel prorazilo stíhací clonou a jeden pilot byl úspěšný. Torpédo zasáhlo McCawleye přesně uprostřed, a protože bývalý osobní parník nebyl nijak pancéřován, škody byly velké. Požár sice nevypukl, ale zahynulo patnáct námořníků, strojovna byla totálně zničena a zadní skladiště zatopena. Admirál Turner přestoupil na torpédoborec Farenholt (po bitvě u mysu Esperance čerstvě opravený), jiný torpédoborec vzal na palubu většinu mužů z McCawleye a nákladní loď Libra zapřáhla nepohyblivého McCawleye do vleku. Na palubě zůstalo jen několik dobrovolníků a záchranné čety, které se pokoušely díru ucpat a vodu vyčerpat. O hodinu později se objevilo osm střemhlavých bombardérů val, které měly za úkol McCawleye dorazit. Nálet byl neúspěšný, ani jedna bomba nezasáhla téměř stojící cíl, navíc byla tři letadla sestřelena protileteckou palbou. Jeden z těchto sestřelů si připsali i protiletadlovci z McCawleye. Ale to byla už jen labutí píse?. Do trupu pronikalo víc a víc vody a Turner musel řešit dilema, zda posílí záchranné čety, nebo zda loď nechá potopit. Otázku nečekaně vyřešily ve 20:23 výbuchy dvou neznámých torpéd, které definitivně poslaly „Wacky Mac“ do věčných lovišť.
Nikdo však nevěděl, odkud se ta záhadná torpéda vzala, protože žádné nepřátelské ponorky, ani letadla nebyly momentálně v oblasti hlášeny. Vše se vyjasnilo až příští den, když si korvetní kapitán Kelly, velitel eskadry šesti torpédových člunů (PT Boats) hrdě nárokoval potopení „nepřátelské“ nákladní lodi v průlivu Blanche. Toto hlášení způsobilo pochopitelný poprask, ale Kelly nakonec nijak potrestán nebyl. Vyšetřování rychle prokázalo, že mu nikdo neřekl, že v oblasti se budou pohybovat vlastní plavidla a svou roli sehrálo jistě i to, že při neštěstí nikdo další nezahynul. Krom toho v námořnictvu v té době panoval názor prosazovaný především admirálem Halseyem, že za bojovnost se netrestá. Ale určitá opatření se učinit musela. Nepříjemně aktivní torpédové čluny byly raději podřízeny přímo Turnerovi, a ten si vše ještě pojistil tím, že Kellymu přidělil jednoho důstojníka ze svého štábu, aby na tohoto smrtelně nebezpečného kovboje dával pozor.
Věc s potopením vlastní lodi měla jen o pár hodin později jednu zajímavou dohru. 2. července v noci připlul k Rendově japonský lehký křižník Júbari s podporou devíti torpédoborců a ostřeloval předpokládaná postavení námořní pěchoty. Noční útok moc úspěšný nebyl, protože japonské uskupení skoro všechny granáty neškodně nasypalo do džungle. Pak se ale na scénu opět dostavil již poučený (možná až moc) kapitán Kelly, tentokrát se třemi PT Boats. Ve tmě si však po nedávných nepříjemných zkušenostech nebyl jistý, zda jsou lodě opravdu nepřátelské, a to ani tehdy, když proplul přímo středem japonské sestavy. Japonci podobné pochybnosti samozřejmě neměli a přenesli palbu právě na Kellyho a jeho PT Boats. Čluny urychleně, zmateně a nepřesně vystřelily šest torpéd a nejvyšší možnou rychlostí koukaly zmizet, což se jim zdařilo. Jejich přítomnost však japonskou eskadru vystrašila natolik, že pobřeží už neostřelovala a stáhla se do Rabaulu.
Technické parametry USS McCawley (APA-4):
Výtlak: 9 600 tun
Maximální rychlost: 17 uzlů
Posádka: 304 mužů
Poslední velitel: fregatní kapitán Robert Rodgers
4 x 127 mm děla
4 x 40 mm protiletadlová děla (ve dvou dvojčatech)
18 x 20 mm protiletadlové kanóny
Rozměry a ponor jsem našel jen ve stopách a palcích, do metrické soustavy to přesně převádět neumím, a protože tyto údaje ani nepovažuji za důležité, tak na ně kašlu.
|
|
|
|
_________________
Hádat se na internetu je jako závodit na paralympiádě. I když vyhraješ, pořád jsi debil.
Naposledy upravil Destroyman dne 13/10/2009, 16:59, celkově upraveno 5 krát
|
|
Kalendář 
