Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 1/12/2008, 08:46  Předmět:  Francouzský comeback 1. – nešťastný začátek Odpovědět s citátemDolůNahoru

Francouzský comeback 1. – nešťastný začátek, masakr v Mers El-Kebiru


25. června 1940 vstoupilo v platnost příměří mezi Francií, Německem a Itálií. Ale už o týden dříve předstoupil před mikrofony BBC generál de Gaulle a vyzval své krajany k odporu. To se dá pokládat za založení francouzských dobrovolnických oddílů, tzv. Free French Forces.
V prvních se dalo z čeho vybírat. Tou dobou se v Anglii nacházely desetitisíce vojáků evakuovaných od Dunkerque, Cherbourgu, Brestu a Narviku a v přístavech kotvily francouzské válečné i obchodní lodě plné námořníků. Slibně započatý nábor však prakticky nadobro ustal po 3. červenci 1940. Co se ten den stalo?

De Gaulle řeční do rádia


Image


Jakkoli byla francouzská armáda a letectvo v troskách, námořnictvo bylo nedotčené a stále patřilo mezi nejsilnější na světě. Churchill & spol. měli vážnou obavu, aby nepadlo do rukou německé Kriegsmarine a italské Regie Mariny, protože pak by měla Anglie na moři hodně – ale fakt hodně vážný problém. Ve štábech a v přítmí ministerských kabinetů se rozjela celá řada jednání jak situaci řešit. A přestože velitel francouzské flotily admirál Darlan ochotně a několikrát ujišťoval britskou stranu, že své lodě Němcům nevydá, a že v případě nutnosti je radši nechá i potopit (což koneckonců v roce 1942 udělal), bylo přes tuhý odpor některých britských námořních důstojníků rozhodnuto o násilné pacifikaci francouzské floty. S de Gaullem se neprojednávalo nic, na jeho postoj, názory a zájmy Britové kašlali.
Na hlavní základnu v Toulonu si Angličani samozřejmě netroufli, ale zato si troufli jinde. Lodě, které se momentálně nacházely v britských přístavech přepadla speciální komanda a obsadila je. Překvapení Francouzi své lodě pochopitelně nedali zadarmo, došlo ke rvačkám a byli i mrtví. V egyptské Alexandrii Britové na své nedávné spojence jednoduše namířili lodní děla (podotýkám, že ještě před dvěma týdny společně ostřelovali italské pozice v Libyi!), a poté „zdvořile“ vyzvali jejich velitele admirála Godfroye ke „schůzce“. To bylo o to těžší, že Godfroy byl se svým protějškem – admirálem Cunninghamem - dávný osobní přítel. Nicméně „befél ist befél“, jak říkají Eskymáci pokud umí německy, a tak Francouzi dostali kruté ultimátum: buď se připojí k Britům a budou společně pokračovat v boji, nebo své lodě odevzdají a námořníci budou repatriováni domů. Další možnost – odzbrojit lodě a odplout s nimi do francouzských kolonií v Karibiku – byla jen průhlednou fintou. Jak se po válce někteří britští důstojníci přiznali, na moři by byly bezbranné lodě stejně přepadeny a odvlečeny do Anglie. A pak tu byla ještě čtvrtá možnost: boj, respektive poprava. V Alexandrii to Cunningham s Godfroyem uhráli k relativně vzájemné spokojenosti – lodě byly sice odzbrojeny a zbaveny paliva, ale zůstaly na nich francouzské posádky a na stěžních stále vlála francouzská trikolóra. Horší už to bylo v alžírském Mers-el-Kebíru (někdy se píše Mers El-Kebiru), sídlu silné 3. eskadry.
Když se 3. července ráno objevila před přístavem flotila admirála Sommervilla v čele s bitevním křižníkem Hood a letadlovkou Ark Royal, námořníci na lodích v přístavu zprvu jásali jak malí kluci. Měli za to, že námořní přehlídka je jakési přátelské gesto od nedávných spojenců, něco jako: „Vy už nemůžete kamarádi, ale my ještě jo! Jdeme mlátit Italy, tak nám držte palce!“ Vždyť to koneckonců nebylo tak dávno, kdy společně číhali u Islandu na německé křižníky Scharnhorst a Gneisenau a mnozí námořníci své spojenectví stvrdili nad sklenkou v nějaké té přístavní hospůdce. Že něco není v pořádku bylo jasné teprve od té chvíle, kdy se od anglického svazu odpoutal torpédoborec Foxhound s vyjednavači a dožadoval se vstupu do přístavu. Foxhound byl poslán pryč, dovnitř se dostal jen člun s hlavním parlamentářem kapitánem Hollandem (léta žil v Paříži, uměl výborně francouzsky a s mnoha důstojníky se osobně znal). Když nejistý a stydící se Holland vyklopil nehorázné požadavky Londýna, velitel 3. eskadry viceadmirál Gensoul pochopil, že je zle. Britské ultimátum přijmout nemohl, to by odporovalo veškerým staletým námořním tradicím. Nehoráznost podmínek skvěle vystihuje rozhovor, který se prý odehrál mezi velitelem bitevní lodě Bretagne a dělostřeleckým poručíkem Boutronem:
„Oni se zbláznili, oni se úplně zbláznili!“ křičel velitel.
„Kdo? Kdo se zbláznil?“ptal se Boutron.
„Kdo? Kdo? Angličani! Jsou to blázni, když si myslí, že se k nim můžeme připojit!“

„Tak je to tedy! Oni nás zvou a zárove? nám svými kanóny hrozí!“
Gensoul se několikrát pokoušel spojit se svými nadřízenými, ale admiralita se zrovna stěhovala z Bordeaux do Vichy, takže žádné relevantní rozkazy nedostal. Pokus přivolat letectvo, které by Angličany zahnalo také ztroskotal. Pravda, v té době měli Francouzi v Alžírsku celkem 700 letadel, což byla dost velká síla na to, aby pro ně těch pár stíhaček z Ark Royal nebylo žádným soupeřem. Jenže v souladu s pokořujícími podmínkami příměří byla skoro všechna letadla zbavena vrtulí a bezmocně stála na letištích s vyfouknutými pneumatikami. Navíc pro bombardéry nebyly bomby. Do vzduchu se sice dostalo pár stíhaček, ty však svými kulomety nemohly ohrozit pancíř bitevních lodí ani náhodou, a tak jen bezcílně poletovaly nad mořem. Vzlétli i Britové, ti si však hleděli bezpečí svých lodí a s Francouzi nemínili bojovat pokud to nebude vyloženě nutné. Našel se ale jeden „hrdina“, který na jednu francouzskou stíhačku zaútočil. A to dělat neměl, Francouz přijal boj a vymanévroval Brita tak, že ten ztratil vládu nad strojem a zřítil se do moře. Ale francouzský pilot ze svého vítězství asi moc velkou radost neměl, protože později tvrdil, že „v tom letadle určitě stejně neseděl Angličan, ale jen nějakej Ital za Angličana převlečenej“.
Gensoulovi nezbývalo než Brity odmítnout, Hollanda vyhnat, připravit se na marný boj a doufat, že Sommerville si to přece jen rozmyslí a odpluje pryč. Ten váhal, přešlapoval na místě, ale nakonec přece jen zaútočil – ovšem až na přísné pokárání z Londýna. Co se odehrálo pak, to nebyla žádná námořní bitva, to byla jedním slovem poprava. Francouzi měli ke své smůle své lodě zakotveny tak, že sice byly co nejlépe chráněny proti nepřízni počasí, ale většina jejich děl mířila buď na břeh, nebo na sousední loď.
Bitevní loď Bretagne to schytala nejvíc, převrátila se a většina posádky zahynula. Těžce zasaženy byly i bitevní lodě Provence a Dunkerque. Pak Gensoul nařídil vyvěsit bílou vlajku (ubrus z důstojnické jídelny) a Sommerville palbu zastavil. Zatímco v přístavu probíhaly záchranné práce, lehce poškozená bitevní loď Strasbourg (měla jen díru v komíně) v doprovodu několika torpédoborců vyrazila ven a zamířila do Toulonu. Sommerville ji pronásledoval, ale jen váhavě (později alibisticky tvrdil, že měl obavu z francouzských ponorek) a nakonec v podstatě nechal Gensoula utéct. Strasbourg byla totiž moderní mohutně vyzbrojená a rychlá bitevní loď, jakýsi „francouzský Bismarck“ a v případné námořní bitvě by rozzuření Francouzi mohli klidně poslat ke dnu půlku britské flotily. Děl na to měli koneckonců dost a pomstychtivosti taky. Proto Sommerville radši nařídil letecký útok. Jenže se stala divná věc. Jak se piloti Swordfishů skvěle vyznamenali při náletu na Tarent i při honu na Bismarcka, do Strasbourgu se najednou ne a ne trefit. Kromě toho jejich torpéda se chovala „divně“. Vždyť i ta vypuštěná ještě v přístavu totálně selhala a žádné netrefilo ani jednu stojící loď! Jednalo se o náhodu anebo o tichý protest pilotů a mechaniků? Britové to radši nikdy nevyšetřovali, vyšetřovali však Francouzi. Později v Mers-el –Kebíru některá nevybuchlá torpéda vylovili, rozebrali a konstatovali, že magnetické roznětky nebyly nastaveny a motory nepracovaly, protože byly proti spuštění zajištěny v pozici „off“!
Jak se Strasbourg s doprovodem blížil do bezpečí v Toulonu, náhle se na nebi objevily italské bombardéry. To už námořníky na lodích popadl amok a zuřivě chystali protiletadlová děla. Vše se nakonec vysvětlilo, z italské strany přišel docela impertinentní dotaz, zda si Francouzi nepřejí pomoc. Gensoul jen hrdě odsekl, že vyplul sám a sám také dopluje a na to konto bombardéry rychle zmizely.
Celkem bylo v Mers-el-Kebíru povražděno (jinak se to nazvat nedá) 1 300 námořníků a mnozí Francouzi to mají Angličanům za zlé dodnes. Admirál Gensoul nikdy nemusel podávat jakékoli vysvětlení, jeho postoj každý plně chápal. Na britské straně byl naopak urychleně poslán do penze admirál North, který proti operaci od počátku vehementně protestoval. Nešťastný parlamentář - kapitán Holland - si kladl za vinu, že masakru nezabránil a podal demisi. Demise byla odmítnuta, jenže Holland na své rezignaci trval a nakonec dosáhl svého - byl pro drzost degradován z velitele letadlové lodi na obyčejného námořníka.
Chudák de Gaulle si bezprostředně po námořním masakru zoufal. Prozatím se k jeho Svobodným Francouzům přihlásilo pouhých pár set mužů - většinou legionářů - a nálada mezi Francouzi byla tak nenávistně protibritská, že větší přísun dobrovolníků se po Mers-el-Kebíru čekat ani nedal. Jeho plány byly natolik v troskách, že vážně přemýšlel o přesunu do Kanady. Ale po několika dnech se otřepal, už 8. července vystoupil v BBC s „vysvětlujícím“ projevem a o pět dnů později vesele hlásil: „Francouzi vězte! Stále máte bojující armádu!“ To byla momentálně utopie, ale de Gaulle a měl zase hlavu plnou plánů. S přílivem dobrovolníků z Francie nebo ze severoafrických kolonií počítat nemohl - po Mers-el-Kebíru stáli takřka všichni Francouzi pevně za Pétainem - ale ve hře stále byly kolonie středoafrické a také pacifické.
A tam napřel své úsilí, více o tom zde: http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=1103.

Poloha lodí v přístavu


Image


Strasbourg střílí na Hood


Image


…ale netrefuje


Image


Díra v Dunkerque


Image


Lodě pod palbou, nejblíž je Bretagne


Image


Bretagne se převrací


Image


Admirál Gensoul na pohřbu námořníků


Image


A tady je tan masakr v přímém přenosu v dobovém filmovém týdeníku...






Naposledy upravil Destroyman dne 4/11/2009, 14:52, celkově upraveno 9 krát
  
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 1/12/2008, 11:53  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

dobrý článok! Smile niekedy mi velmo vrtá hlavou že ako sa mohla tak velká a mocná Francúzska armáda rozpadnút ža dva týždne lebo za koľko....


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/12/2008, 12:45  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

No, ona se sice rozpadla, ale pak se dala zase trochu dohromady. A o těch počátcích právě budu psát. Každopádně se Frantíkům ještě během války do značný míry povedlo zbavit se nálepky komiků, kterou získali v r. 1940. To se třeba Italům nepovedlo nikdy.


  
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/12/2008, 20:12  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Noo trochu aj ano ale tak nebola to už nikdy tá armée francaise lebo ako sa to píše...inak viete o tom že zo západných spojencov sa k nemeckým zajatcom chovali najhoršie práve francúzi??


  
Manstein
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 3/12/2008, 14:59  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

hmm tuto krasne vidno ako su dejiny vytvarane vitazmi-o tejto udalosti takmer nevediet a o nemeckych zverstvach vie kazdy (tym ich samozrejme neobhajujem)......


  
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 3/12/2008, 19:58  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Manstein napsal:
hmm tuto krasne vidno ako su dejiny vytvarane vitazmi-o tejto udalosti takmer nevediet a o nemeckych zverstvach vie kazdy (tym ich samozrejme neobhajujem)......
Mno manstein ja by som francuzsku nenavist nenazval voj.zlocinom ale obycajnym aktom pomsty. Ved nemci ako prvy vtrhli do FRA a tam robili voj.zlociny. Takze pre mna je francuzska reakcia a brutalita samozrejma. Zlo plodi len zlo.


  
rudel
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 4/12/2008, 04:44  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

No ak zabiješ vojaka po tom ako sa ti vzdá je to tiež vojnový zločin. Niečo podobné sa udialo v Dachau američania tam popravili stovky príslušníkov SS a to nemali s táborom nič spoločné a už o pár dní tam súdili príslušníkov SS. No ak toto nieje pokritectvo...


  
Manstein
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 4/12/2008, 08:59  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

hehe joker akt pomsty to je pekne povedane ale ako uz poedal rudel, pravidla su presne stanovene a platia rovnako pre vsetkych


  
rudel
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 4/12/2008, 10:07  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Dnes sú na očiach len tie nemecké zločiny, stalo sa je treba na to poukázať, ešte sem tam nezabudnú na rusov, ale ináč tichúčko ako by sa na opačnej strane nič zlého a nespravodlivého nestalo.


  
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 4/12/2008, 10:20  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

No dobre Rudy ale ako prvý s tým začali NEMCI a nie francúzi Wink Je to voj. zločin ale zase určite budem súdiť prvého najprv lebo ten druhý už to spravil z určitej nenávisti...tiež je to zločin ale v tejto spoločnosti sa odsúdi ten prvý a na druhého sa zabudne Smile tak to bolo, je a bude. Nooo k tým zločinom, jasné že nemecké sú najznámejšie...musia byť Smile mali by byť Smile každý by mal vedieť čo a ako robili Smile ale zase na druhú stranu tie americko-kanadsko-britsko a ja neviem aké by tiež mali byť na povrhu....kdesi som počul že kanaďania boli na zajatcov fatk krutý....to isté tuším aj sven hassel písal...o rusoch je v každom druhom americkom/nemeckom dokumente že čo robili ale tiež by som povedal že na nemcoch robili akt pomsty....nemyslím teraz na polákoch tých drbali statočne Sad proste ako som povedal zlo plodí len zlo...keď niekto spraví nejakú blbosť že likviduje civilov a zajatcov tak nemôže čakať že sa s ním bude jednať v rukavičkách Smile
P.S myslím že tie spojenecké zločiny by mali byť známe a ukázať že nikto nie je svätý Smile


  
rudel
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 4/12/2008, 10:50  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak to sa zhodneme, private.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 5/12/2008, 09:41  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jéé, kluci, hezky jste si popvídali zatímco jsem tu nebyl. Wink
Aspo? vidím, že nepíšu nadarmo. Po neděli sem vrazím další díl, tentokrát budou gaullisti rubat Italy v Africe.


  
Manstein
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 5/12/2008, 11:49  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

len tak dalej destroy, milujem clanky o takychto menej znamych udalostiach


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

55795 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.2247s ][ Queries: 19 (0.0561s) ][ Debug on ]