Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
jarl
Obergefreiter


Věk: 44
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1005
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17715.18 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 20/7/2013, 13:14  Předmět:  Torpédový útok na křižník Hamidiye Odpovědět s citátemDolůNahoru

Torpédový útok na křižník Hamidiye

Stavba křižníku

V červenci 1901 podepsali zástupci světoznámé loďařské společnosti Sir W.G. Armstrong, Whitworth & Co. smlouvu na stavbu chráněného křižníku určeného pro zahraničního odběratele. Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního, jelikož loděnice měla výborné renomé a válečné lodě dodávala zákazníkům nejenom v Evropě, ale i v Asii a Jižní Americe, jenomže tentokrát kontrakt ve výši 450 000 zlatých lir podepsala Osmanská říše. Pro zdejší námořnictvo se svým způsobem jednalo o historický okamžik, protože Turecko několik desetiletí žádné větší jednotky nekupovalo. Sultán Abdülhamid II. totiž upřednostňoval pozemní síly a velení námořnictva se navíc netěšilo jeho důvěře, jelikož se podílelo na svržení předchozího vládce.

Zpracováním projektové dokumentace byl pověřen šéfkonstruktér Armstrongovy loděnice inženýr J. R. Perret. Zahájení stavby zdržely finanční těžkosti zadavatele a jeho váhání při výběru lodních kotlů, ale vše se nakonec vyřešilo a v dubnu 1902 mohl být v Elswicku založen kýl, v září následujícího roku proběhlo spuštění nového plavidla na vodu a 25. dubna 1904 na něm vztyčili tureckou vlajku a HAMIDIYE vstoupil do služby. Jednalo se o typického představitele tzv. „elswických křižníků“, který svým vzhledem připomínal legendární AVRORU. I on měl hladkou palubu, dva stožáry, mezi nimiž se tyčily tři komíny, a v předolodí nápadný velitelský můstek.

Image
Křižník Hamidiye

Standardní výtlak dosahoval 3805 t, maximální délka činila 112,7 m, šířka 14,48 m a ponor 4,88 m. Pohonnou jednotku tvořily dva vertikální trojčité parní stroje o souhrnném výkonu cca 12 000 koňských sil, což při posíleném tahu postačovalo k vyvinutí rychlosti přes 22 uzlů. Pancéřová paluba z Kruppovy oceli se táhla po celé délce, měla lichoběžníkový průřez, přičemž její horizontální část dosahovala tloušťky 37,5 mm a skosené segmenty 102 mm. Výzbroj dodal Armstrong a tvořily jí dva kanóny ráže 152 mm, osm kalibru 120 mm a dvanáct malorážních děl. Boční salva dosahovala 172,7 kg a hlavňovou výzbroj doplňovaly dva torpédomety o průměru 457 mm. Armstrongova loděnice potvrdila svoji dobrou pověst a Turci byli s novým křižníkem spokojeni a „Angličana“ hodnotili lépe než sesterský MECIDIYE realizovaný v USA. HAMIDIYE patřil mezi menší chráněné křižníky, ale přesto dosahoval uspokojivé rychlosti, nesl odpovídající výzbroj a i jeho pancéřování bylo dostatečné. Hodil se nejenom k narušování nepřátelského námořního obchodu, ale i k ochraně vlastních konvojů, přičemž na Černém a Egejském moři ve své době neměl konkurenci.

Bojový křest

Budoucí slavný korzár v prvních letech své bohaté kariéry většinou kotvil v Konstantinopoli, takže ze zmínku stojí pouze jeho účast na potlačení povstání na ostrově Samos v květnu 1908. Ještě téhož roku však v zemi proběhla tzv. mladoturecká revoluce a Abdülhamid II. byl donucen k abdikaci a nahrazen Mehmedem V. Rozsáhlé změny čekaly i zkostnatělé velení válečného námořnictva. Nevděčného úkolu zmodernizovat turecké loďstvo se ujal viceadmirál Gamble stojící v čele britské námořní mise. Díky zkušeným zahraničním důstojníkům se loďstvo Osmanské říše pomalu začalo měnit v akceschopnou sílu, jenomže jejich úsilí podkopávaly spory s místními hodnostáři. Těžkou ránu zdejšímu námořnictvu zasadila porážka ve válce s Itálií a sotva boje utichly, začali se proti Vysoké Portě šikovat další nepřátelé. Koalice čtyř křesťanských států zvaná Balkánský svaz využila situace a napadla oslabené Turecko.

Počátek války zastihl HAMIDIYE v Dardanelách, ale brzy se přesunul na Černé moře. Jeho velitelem byl fregatní kapitán Hüsseyin Rauf, který patří mezi nejznámější osobnosti zdejšího námořnictva, tudíž si zaslouží alespoň krátký životopis. Narodil se v Konstantinopoli 27. července 1881 a vyrůstal v námořnické rodině (otec dosáhl hodnosti viceadmirála), takže není divu, že si vybral službu u maríny. Jako mladý důstojník byl několikrát vyslán na zahraniční cesty, během nichž služebně navštívil Velkou Británii, USA a Německo. V r. 1908 se stal velitelem torpédového křižníku PEYK-I ŞEVKET a tuto funkci vykonával až do vypuknutí italsko-turecké války. Tehdy se jeho loď musela nechat internovat v Suezu, ale on dokázal odcestovat do Konstantinopole a brzy na sebe upozornil tím, že několikrát pronikl italskou blokádou a dopravil do severní Afriky válečný materiál.

Na Černém moři turecké námořnictvo operovalo proti nepoměrně slabšímu bulharskému loďstvu, jemuž velel podplukovník Ludogorov. Jádro nepřátelské flotily tvořilo šest moderních torpédovek třídy DĚRSKI, postavených francouzskou firmou Schneider & Cie. Dosahovaly standardního výtlaku 97,5 tuny a rychlosti 27 uzlů. Výzbroj tvořila dvojice kanónků kalibru 47 mm a tři torpédomety o průměru 450 mm. Jeden pevný torpédový aparát umístil konstruktér na přídi v podélné ose plavidla, kdežto další dva v zadolodí. Zadní vrhače měly společnou otočnou lafetu, ale vzhledem k jejich protilehlému uspořádání mohl na každou stranu mířit vždy jen jeden torpédomet.

Image
Vrhače torpéd na bulharské torpédovce

HAMIDIYE zaznamenal první úspěch 20. října poblíž Varny, kde zajal plachetnici CAR FERDINAND a později několikrát ostřeloval bulharské přístavy a postavení nepřátelských vojsk na severním pobřeží Marmarského moře. Mezi jeho další úkoly patřilo eskortování parníků dopravujících z rumunské Constanty válečný materiál dodávaný Němci a Rakušany. Jeden z těchto konvojů s nákladem koní měl podle zjištění bulharské rozvědky vyplout 21. listopadu, a proto téhož dne večer opustily Varnu čtyři torpédovky. Oddílu velel fregatní kapitán Dobrev, který nasměroval své lodě přímo do prostoru, kam od jihu připlouval i HAMIDIYE, jenž měl pravděpodobně následujícího dne zaútočit na bulharské pobřeží, ale nelze ani vyloučit, že byl vyslán chránit onen turecký konvoj.

Té noci panovala dobrá viditelnost, neboť nad hladinou se sice držela řídká mlha, ale na obloze zářil jasný měsíc, což usnadňovalo práci hlídkám, třebaže všechny lodě pluly se zhasnutými světly. Křižník mířil na sever, zatímco torpédovky udržovaly jihovýchodní kurz. Asi 30 minut po půlnoci se HAMIDIYE nalézal na souřadnicích 43 stupňů 9 min. 45 sek. severní šířky a 28 stupňů 21 min. 28 sek. východní délky, když jej 15 mil od Varny odhalili bulharští pozorovatelé. Vzdálenost mezi protivníky tehdy činila asi 2800 metrů a Dobrev nařídil oddíl rozdělit a zaútočit na domnělé transportní lodě.

Image
Bulharská torpédovka

Naštěstí ani turečtí námořníci nespali a kapitán dostal hlášení, že se od severozápadu rychle přibližuje několik torpédových plavidel. V té chvíli měl bulharský velitel velkou výhodu, protože si nemusel lámat hlavu s totožností neznámé lodě, zatímco Rauf útočníky pokládal za vlastní torpédoborce blokující Varnu. Proto nechal vystřelit červenou signální raketu a vyzval blížící se plavidla k identifikaci. Světlice ozářila okolí a v jejím přízračném světle se dosud nejasné siluety blížících se jednotek zaostřily a kapitán rozpoznal svůj omyl: „To jsou Bulhaři! Zahajte palbu!“ Turečtí kanonýři se nenechali dvakrát pobízet a tichou nocí se rozezněly výstřely. Chaotická střelba sice narušila nepřátelskou sestavu, avšak odhodlané útočníky nemohla odradit a torpédovky jedna podruhé zaujímaly útočné pozice. Na HAMIDIYE během několika minut postupně ze vzdálenosti 500 až 150 m odpálily po jednom torpédu LETJAŠČI, SMĚLI a STROGI, ale všechna minula a střepiny ze 152mm granátu zasáhly SMĚLI, jemuž poškodily ovládání kormidla, takže začal opisovat velké kružnice.

Křižník sice inkasoval jeden zásah granátem ráže 47 mm, jenomže ten se jenom neškodně rozprskl o levý bok, a zdálo se, že HAMIDIYE útok přečká bez úhony. Rauf nařídil provést obrat vlevo, aby Bulharům ztížil zaměřování, jenomže ještě tu byl DĚRSKI, jenž křižník obeplul a zaútočil zprava. Bez ohledu na hustou palbu se člun odvážně přiblížil na pouhých 100 m (jinde se uvádí 50), přešel na paralelní kurz a vystřelil torpédo, které plesklo o vodní hladinu a rychlostí 32 uzlů směřovalo k cíli. Turci probili útočníkovi komín, jenomže úhybný manévr už provést nestačili. Několik minut před jednou hodinou byl křižník 1,8 m pod čarou ponoru zasažen torpédem a exploze 91kilogramové hlavice vyrvala v přídi otvor široký 10 metrů čtverečných. Sloupec vody vystříkl vysoko nad palubu, a když dozněl hluk výbuchu, uslyšeli námořníci hukot vody hrnoucí se do podpalubí. Posádka torpédovky propukla v mohutný jásot a její velitel hodlal obeplout křižník zezadu a vypustit druhé torpédo, což se mu nepovedlo, neboť DĚRSKI se vzápětí otřel o bok torpédovky STROGI a oba čluny utrpěly lehká poškození.

Image
Poškozený Hamidiye se zanořenou přídí

HAMIDIYE měl sice dvojité dno a trup dělily vodotěsné přepážky na dvanáct samostatných sekcí, ale přesto se brzy začal naklánět na pravobok, takže velitel nařídil náklon vyrovnat zaplavením oddílů na protilehlém boku. Na zjišťování škod zatím nebyl čas, protože Bulhaři kroužili kolem poškozeného křižníku jako dravé kosatky kolem zraněné velryby a chystali se jej dorazit. Křižník však neztratil schopnost pohybu vlastní silou a jeho dělostřelci pokračovali v palbě. Turci během boje vypálili 91 granátů středního kalibru a 70 malorážních projektilů, a třebaže už žádný další člun nezasáhli, udrželi nepřítele na distanc a nedali mu příležitost k dalšímu útoku. Rauf hned na počátku boje vyslal pomocí světlic žádost o pomoc a v 1:40 připlul torpédoborec BERKIEFSAN a zahájil na Bulhary palbu, načež se Dobrev rozhodl bojiště opustit a stáhnout se do Varny.

Ve 2:30 bitva skončila a turečtí námořníci se mohli naplno věnovat záchraně svého plavidla. Posádka prošla na zdejší poměry kvalitním výcvikem a křižník byl v dobrém technickém stavu, což dávalo reálnou naději, že se jej podaří udržet na hladině. Seznam škod byl ovšem dlouhý. Exploze poškodila přední stožár, ale hlavně způsobila rozsáhlé zaplavení předolodí. Voda zalila přední kotelnu, ubytovnu topičů, několik uhelných jam a příďový magacín. Nejcitelnější však byly ztráty mezi posádkou, jelikož výbuch si vyžádal životy 8 mužů a dalších 32 utrpělo zranění. Naštěstí strojovny a obě dynama vyrábějící elektřinu zůstaly nepoškozené, díky čemuž křižník stále dokázal vyvinout rychlost pěti uzlů a bylo možné zprovoznit čerpadla, která vedla nerovný boj s vodou vnikající do podpalubí.

Osud lodi závisel na odolnosti vodotěsných přepážek, které námořníci zpevnili podpěrami a modlili se, aby tlaku mořské vody odolaly. Naštěstí Armstrongova loděnice odvedla dobrou práci a brzy bylo zřejmé, že bezprostřední nebezpečí potopení pominulo. Radiotelegrafista odvysílat žádost o pomoc a zatímco se éterem nesly znaky Morseovy abecedy, HAMIDIYE doprovázený BERKIEFSANEM směřoval ke spásnému ústí Bosporu. V dopoledních hodinách připlula bitevní loď BARBAROS HAYREDDIN a doprovodila jej do Konstantinopole. Bůh je veliký! Byl opravdu nejvyšší čas, jelikož zaplavená příď již v té době mizela pod hladinou.

Image
Prostřelený komín na torpédovce Děrski

První námořní střetnutí mezi Turky a Bulhary, nazývané poněkud nadneseně bitva u mysu Kaliakra, skončilo nepopiratelným úspěchem mladého bulharského loďstva, které neztratilo ani jednoho muže a dokázalo vyřadit nepřátelský křižník. Není tedy divu, že DĚRSKI zůstává nejznámější bulharskou válečnou lodí a dodnes jej mohou obdivovat návštěvníci Námořního muzea ve Varně. Na vzájemném poměru sil sice nemohl výsledek potyčky nic změnil, ale turecké velení zrušilo z obavy před dalšími útoky blokádu Varny a konvoje dostaly rozkaz držet se nejméně 200 mil od nepřátelského pobřeží. Poškozený křižník putoval do suchého doku na Zlatém rohu a do služby se vrátil až počátkem následujícího roku, kdy se do povědomí celosvětové veřejnosti zapsal svoji slavnou korzárskou plavbou.

Použité zdroje:
Морская Кампания 7/2011.
Балканская война 1912-1913 годов на море. Petrohrad 2005.
Bernd Langensiepen, Ahmet Güleryüz: The Ottoman Steam Navy 1828-1923. Vydalo nakladatelství Conway Maritime Press 1995.
Ю.Ю. Ненахов: Энциклопедия крейсеров 1860-1910. Vydalo nakladatelství ХАРВЕСТ 2006.
http://varna.info.bg/1912.htm
http://vimpel.boinaslava.net/
http://www.turkeyswar.com/navy.html
http://e-vestnik.bg/16176
http://m1kozhemyakin.livejournal.com/27488.html

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.



Naposledy upravil jarl dne 8/5/2014, 12:41, celkově upraveno 2 krát
Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
jarl
Obergefreiter


Věk: 44
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1005
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17715.18 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 24/7/2013, 12:06  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Přidám ještě několik obrázků, které se mi nevešli do úvodního článku.

Image
Podplukovník Ludogorov-velitel bulharského loďstva během první balkánské války

Image
Turecké válečné lodě na kotvišti Zlatý roh

Image
Georgi Kupov-velitel torpédovky Děrski

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.

Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

55795 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1576s ][ Queries: 19 (0.0169s) ][ Debug on ]