Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
moskevskaja
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 14/7/2016, 20:41  Předmět:  Velkej vejlet aneb na vandru okolo Baltu Odpovědět s citátemDolůNahoru

Velkej vejlet aneb na vandru okolo Baltu

Nebo také navštiv Rusko dřív, než Rusko navštíví tebe

Image

Tady to všecko začalo-z Heydrichovy zatáčky se stopuje směr Petěrburg

Tak jsem ve zdraví a veselí přežil z velké části náhodnou a tak často překvapující cestu okolo Baltu všemi dostupnými prostředky-autostopem, lodí, busem, vlakem a dokonce i pramicí. Jako výraz díku za zdejší užitečné tipy bych se s Vámi rád podělil o několik zajímavosti, o které jsem po cestě zakopnul. A nešlo to ani jinak, protože samotná cesta mě nutila si na vojnu (či palbu) vzpomínat, jelikož jsem se ve Švédsku mnohokrát potkal se jménem Jarl a po Rusku jsem zase často potkával slovo Ljubov. Budu se co nejvíce snažit držet alespoň minimální spojitosti s vojenskohistorickou tématikou, ale občas mi to přece jen ulítne, tak mě prosím upozorněte, abych to dal do pořádku. Taky bych se rád předem omluvil případným baltským nadšencům, že jsem nenavštívil nebo zevrubně nepopsal jejich oblíbená místa, ale ono se to všechno stíhalo jen s pořádným kvapíkem. Skandinávie i Pobaltí je holt zajímavostmi a historii napnutý až k prasknutí.


Stockholm

První na řadě se nachomejtnul Stockholm. Tam jsem dorazil sice dobře vyživený, ale za to nezvyklý na těžkou bagáž, kterou jsem si s sebou táhnul. A protože jsem se tam dostal za pouhopouhých 25 hodin stopem, rozhodnul jsem se zastavit se zde, porozhlédnout se po městě a začít jíst, abych trochu shodil váhu. Batohu…
Mezi prvními památkami, které jsem potkal, byla stará Stockholmská radnice, tradiční dějiště předávání Nobelových cen. Nachází se na jednom z mnoha ostrovů tvořících město. S pevninou byl a je spojen mosty. Jediné, co se v tomto propojení změnilo, je délka mostů. Zatímco v 17. století propojoval ostrov s pevninou pontonový most dlouhý 500 metrů (tehdy jeden z nejdelších v Evropě), pozdější skladování odpadu zkrátilo nutnou délku mostů pouze na nynějších cca 50 metrů. Samotná radnice stojí na místě velkého mlýnu Eldkvarn z doby průmyslové revoluce, který vyhořel v roce 1878 (kterážto událost byla ve Stockholmu známá jako „požár století“-jak říká Wiki). Budova radnice, postavená mezi lety 1911 a 1923 se skládá z takřka osmi milionů červených cihel a vrchol její působivé věže zdobí Tre Kronor, neboli tři koruny, starý národní symbol Švédska.
Image
Věž stockholmské radnice se švédským královským znakem na vrcholu

Nobelovy ceny se předávají v části zvané Modrá síň (Blå hallen), jejíž název pramení z původního záměru postavit vnitřní část radnice z cihel modré barvy a ve které jsou umístěny největší varhany ve Skandinávii. Ve stockholmské radnici se předávají ceny za fyziku, chemii, medicínu a literaturu. Cena za mír se předává v Oslu a ocenění za ekonomii, taky někdy nazývané Nobelova cena, se předává někde ve Švédsku.
Image
Kdybyste si nevšimli, tak v pozadí za opalující se kráskou je pohled na Stadhuset

Při toulkách ulicemi starého města jsem narazil na výborně přecpaný antik, ve kterém se skvěly gumové boty americké armády z Koreje, které vyrobila odnož firmy Baťa.
Image
Baťa je všude

Další den ráno jsem vlezl do švédského muzea historie Historiska. Vyražený hluboko ve skalnatém podloží muzea, přesně tak jak to mají Švédi rádi, leží Zlatý sál. Povím Vám, že více zlata a stříbra jsem ještě na hromadě neviděl. Ukrývá dohromady 52 kg zlata a 200 kg stříbra ze starověku a středověku.
Image
Mám za to, že tenhle pohár několikrát změnil svůj účel, že se z něj jednou pilo a podruhé se v něm ukládaly ostatky..

Švédsko bylo holt vojenskou velmocí už dávno a za důkaz tomu budiž fakt, že se v průměru každý rok najde na území státu nějaký zlatý poklad (zejména na ostrově Gotland v baltském moři). V horní expozici jsem viděl nejstarší varhany na Světě a slastně jsem do muzejního ticha zatroubil na funkční model varhan.


Konečně jsem dorazil k prvnímu z míst, které mi doporučil Destroyman. K slavné švédské válečné lodi Vasa z roku 1628, která byla v roce 1961 vyzvednuta a po nezbytné konzervaci byla tato krasavice zpřístupněna veřejnosti.
Image

Slávu si zajistila také tím, že se potopila na své první plavbě po uplutí přibližně 1300 m. Důvodem potopení bylo vysoké těžiště lodi způsobené především dvěma dělovými palubami (jelikož se tato loď na přání krále Gustava Adolfa II. měla stát jednou z nejsilnějších své doby), nedostatečnou balastní zátěží a otevřenými kryty děl (po opuštění Stockholmu se měla vystřelit slavnostní salva).
Image

Nesla jméno po vládnoucí dynastii Vasa. Loď vstupovala do doby, kdy Švédsko vedlo válku s královstvím polsko-litevským a těsně před zapojením Gustava do třicetileté války roku 1630. Měla být vlajkovou lodí rezervní flotily na malém ostrově Älvsnabben v stockholmském soustroví, kam se také pokusila doplout.
Po dobu 333 let, kdy si Vasa pohodlně hověla 32 m hluboko v stockholmském přístavu, jí chránily specifické podmínky baltského moře, především nižší salinita zdejších vod a také bordel, který Stockholmané házeli do moře, jak bylo uvedeno u stockholmské radnice. Rozklad bordelu sežral velkou část kyslíku, který byl přítomný ve vodě. Tyto podmínky nejsou ideální pro vývoj mlžovité potvůrky roztomile zvané šášeň vodní (Teredo navalis), která se stará o většinu starých dřevěných mořských vraků (tomuhle tvoru se dokonce podařilo být spolupachatelem dávných povodní v Nizozemsku, když jí poškozené hráze povolily, jak říká wiki). O skoro všechna bronzová děla se 30 let po potopení postarali potápěči, loď pak upadla v zapomnění a byla velice pomalu rozkládána za pomocí mikroorganismů. Želbohu, nejen jimi. Neúmyslně se o další velké poškození zasloužil pořádný makroorganismus-člověk. K velkému poškození vraku došlo již při zmíněném vyzvedávání kanónů skrz horní palubu a v průběhu staletí ho pak několikrát trefila velká kotva anebo zasáhly balvany při rozšiřování stockholmského přístavu. Železné hřebíky úplně vyrezly a rozpustily se do okolního dřeva (bohužel držely většinu ozdob na lodi, což ztěžuje jejich lokalizaci při restauraci). Z železných součástí se zachovala pouze kotva a dělové koule.
Image
A já jim nevěřil, když říkali, že je nazdobená jak plavoucí katedrála...

Zajímavý bylo vyzvedávání lodi. Zpět do středu pozornosti uvedl Vasu archeolog Anders Franzén, který si jako první začal pohrávat s myšlenkou na možnost vyzvedávání zachovaných vraků v brakických vodách Baltu. Přesně ji lokalizoval a nakonec zorganizoval vyzvedávací akci. Potápěči Vasu podkopali v několika tunelech (byla to velmi nebezpečná v práce, v nulové viditelnosti s možností nenadálého kolapsu stěn) a provlékli jimi kable.
Po vyzvednutí byla loď odtažena na ostrov Beckholmen, na místo své dlouhodobé restaurace. Nad lodí byla postavena provizorní hala s možností prohlídek i při probíhající restauraci. V roce 1988 bylo dostavěno současné muzeum nad suchým dokem na sousedním ostrově Djurgården, kde se loď nachází do teď. Zvenku to vypadá, jakoby se tam schovávalo něco hodně radioaktivního, tak bych shrnul industriální styl budovy.
Image
Stockholmský vybuchlý reaktor. Pro znalce jistě nezůstane skryta zbylá nezastavěná část doku v popředí

Velice zajímavým byl i proces konzervace dřeva. Přímé sušení nepřipadalo v úvahu, takže jí 17 let stříkali polyethylenglykolem (PEG), který postupně nahradil vodu v buňkách dřeva. Poté to 9 let sušili, přičemž se ze dřeva vypařilo nějakých 500 tun vody. A dneska to dřevo má prý nějakých 50 tun PEG. Zdá se mi to trochu přitažený za vlasy, ale v muzeu psali, že na začátku bylo vytaženo nějakých 600 tun mokrého dubového dřeva. Takže sušením vzniknul více než 90% úbytek hmotnosti… Na závěr byl horkými pistolemi zataven PEG do dřeva, zřejmě pro zamezení pohybu vlhkosti směrem dovnitř a ven. Že to byl opodstatněný krok ukázal rok 2000, kdy bylo výjimečně deštivé počasí a muzeum navštívilo hodně lidí. Klimatizační systém muzea situaci nezvládl a nedokázal udržet stabilní vlhkost a teplotu, což mělo za následek vzlínání sloučenin železa a síry z vnitřku trupu zpět na povrch, což může nastartovat rozkladný proces dřeva. Na panelu dál taky psali, že to jejich sušení pomocí PEG, který byl recyklován znovu a znovu, zavinilo rozprostření problémového železa a síry po celém trupu, když předtím byli přítomni jen místně (železo se do dřeva dostalo ze zrezivělých železných částí a síra tam šla díky skládce na dně přístavu). Takže prý příště jinak.
Na lodi se našla velká část vybavení, dokonce i tři přeživší kanony a zabalené sady šesti plachet (Vasa jich měla 10). Měly sice konzistenci hrabanky z listnatého lesa, ale podařilo se jim je rozprostřít a poskládat. No holt, když nakradete horu zlata za několik století, tak pak máte čas zabývat se takovými věcmi. Trup lodi bohužel ukrýval i ostatky několika lidí a dvě z nich byly dokonce ženy. Podle wiki a jejich dobových záznamů se s lodí utopilo asi 30 lidí. Vybil se mi ale foťák, takže veškeré další texty si jen matně pamatuji. Myslím, že ty ženy byly sestry. A že jedna z mužských koster byla nalezena přiražená pod kanonem, pravděpodobně když se snažil pozavírat dekly od kanonů, aby jim tam ty hektolitry netekly...
To by tak bylo vše, co Vám napíšu o Švédsku. Příště budu pokračovat Finskem-poloostrov Hanko, ostrov Suomenlina s finským vojenským muzeem a Destroyovou ponorkou, kruhové město Hamina a opevnění Salpalajn v oblasti Virolahti.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 14/7/2016, 21:25  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Parádní čundr, ale nejvíc obdivuju odvahu vydat se stopem. Já byl kdysi stopem jenom v Holandsku, a to mi dodalo takový zkušenosti, že stopem už nikdy.


  
jarl
Obergefreiter


Věk: 46
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1006
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17829.34 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 14/7/2016, 23:23  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Opravdu moc hezké obrázky! Řezbáři v 17. století si dali záležet stejně jako restaurátoři ve století 20., takže Vasa vážně vypadá jak plavoucí katedrála.

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.

Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
moskevskaja
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 15/7/2016, 05:06  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

S většinou svých fotek moc spokojený nejsem, fotil jsem na starý kompakt (kompromis mezi cenou/schopnostmi/velikostí/lákavostí pro zloděje) a třeba Vasu bylo bylo dost těžký vyfotit kvůli přítmí. A kvůli tomu, že je obří. A v muzeu hydroplánů a ponorky Lembit v Tallinnu jsem zuřil z neustále měnícího se osvětlení v různých nefotitelných barvách.
Jinak stop mi plně vyhovuje minimální náročností na plánování a potkáváním zajímavých lidí a míst. Dost často vám řidiči vypráví o věcech, které by jste v průvodcích nenašli. Ale občas to nejde. Třebas tuhle cestu jsem odjel stopem jen z půlky, do Petrohradu, protože jsem si udělal těžký havaj ve Finsku a Petrohradu a pak se chtěl zastavit každých 200 km. Tak z toho vylezlo noční přesouvání dopravou.


  
jarl
Obergefreiter


Věk: 46
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1006
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17829.34 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 15/7/2016, 10:44  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Podle mě vypadá Vasa na těch fotografiích velmi dobře, takže ten kompakt odvedl skvělou práci. Byl jsi na tom výletu sám a nebo vás jelo víc?

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.

Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
moskevskaja
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 15/7/2016, 11:24  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jel jsem sám, je to jednodušší.
Fotky Vasy jsou trochu zrnité, možná jsem si měl trochu víc pohrát s manuálním režimem. Tuším, že by to mělo jít vyhladit nastavením iso či co to je, ale tím bych tam strávil týden.
Vedle Vasy maj uloženou slušnou hromádku dřevené okrasy, o které neví, kam patří. Takže ve skutečnosti mohla mít ještě o pár ozdob víc.
Vzpomněl jsem si na kuriozitu z vyzvedávání. Den před vyzvednutím nějací studenti-šprýmaři umístili na loď sochu fin. sportovního běžce z 20. století, Paavoa Nurmiho.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 15/7/2016, 18:50  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Mě se ty fotky líbí. Je jasný, že v přítmí (předpokládám, že jako ve většině muzejí se tam kvůli bezpečnostním čidlům nesmí fotit s bleskem) by o moc lepší fotky nenadělal snad ani Cartier-Bresson.


  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 17/7/2016, 08:39  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Koukám jako blázen,vrátil jsem se z dovči a takovyhle krásný reportážní článek.Vasa je prostě nádhera.Škoda ,že tato lod měla jepičí život.Velice zajímavý článek.O této lodi jsem věděl,ale nic o té konzervaci.Já jsem zrovna na dovolence si koupil časopis ,ve kterém se zas popisuje zánik britské karaky Mary Rose ,která se potopila při bitvě proti Francouzům.Kdy její horlivý velitel,se odtrh od svazu a jednal na vlastní pěst před zraky anglického krále Jindřicha VIII.Pravděpodobně jedna koule z francouzské galéry tuto lod poslala ke dnu.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 17/7/2016, 09:20  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Asi odbočím, tak jen stručně. Kdysi jsme byl na přednášce člověka, co pracoval v Mary Rose muzeu a na jehož jméno si teď nemůžu vzpomenout, a ten tvrdil, že variant zkázy je víc. Kapitán prý krátce před potopením volal na sousední loď (tam kapitánoval jeho brácha, který na něj křičel co to vyvádí) hlásnou troubou "nemůžu je zvládnout". Jenže jaksi neřekl koho nemůže zvládnout. To dává prostor pro různé spekulace, mě se nejvíc líbí verze s neukázněnými rytíři v plné zbroji, kteří se nahrnuli na jednu stranu, pak pomohl boční poryv větru, loď ztratila rovnováhu, tím pádem se naklonila a nabrala vodu otevřenými kryty děl.


  
moskevskaja
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 17/7/2016, 16:25  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Díky dík! Taky mi to nedá a načnu z jiné stránky. Nechtělo se mi to dávat do článku, ale jedna z věcí, které určitě stojí za vidění ve Stockholmu, je metro. Dost často se koukáte na holou skálu, někdy jsou celé stanice vyvedeny ve výrazných barvách. Za všechno se stačí kouknout na fotky stanice Radhuset.


  
Střelec
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 19/7/2016, 20:07  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

O vyzvednutí Wasy jsem někdy kolem roku 1976 viděl v televizi velmi zajímavej dkument.


  
moskevskaja
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 10/3/2017, 16:12  Předmět:  Pokračování Odpovědět s citátemDolůNahoru

Velkej vejlet aneb na vandru okolo Baltu

Finsko – země tisíců jezer a nemnoho, ale za to dobrých lidí na km čtvereční

Image
Pomník celkem 400 000 finských emigrantů v Hanko (berte v úvahu, že Finů je málo i dnes)
S lehkým srdcem jsem odpískal severní laponskou variantu cesty do Finska, která je na stopařské wikipedii, hitchwiki.org, popisována jako “fantastically tough“ a zvolil jsem „luxusáckou“ cestu trajektem ze Stockholmu do Turku. Na lodi jsem potkal dva české ajznboňáky vesele komentující mateřštinou lidi, které potkávali. Jeli na výlet vlakem, který mají částečně zadarmo i ve Skandinávii. Jelikož jsem počítal s těžkými časy hned na začátku ve Švédsku, tak se mi podařilo odjíždět s celkem slušným obnosem švédských korun v kapse. Co s tím? Vozit to zpět do směnárny v Praze se mi nechtělo, tak jsem si řekl, že to na lodi roztočím. Taky bodejť by ne, když jen tuhle plavbu (speciálně pro mě a velký počet zpitých pasažérů) hrál celou noc severský metal na živo. Tak jsem tam bloudil duty free shopem plným chlastu a suvenýrů s mumínky, až mi zraky padly na velkou lahev levného vína. Říkám si, bude poetickej večer. Opravdu Vám nedoporučuji opíjet se po večeři skládající se jen z namazaných knackerbrötů, to se dřív udusíte chlebným prachem, než abyste se najedli dosyta. No dopadlo to, jak to dopadlo a v Turku jsem vybíhal ještě zelenej a nevyspanej na rampu, abych stihnul auta vyjíždějící z lodi. Když jsem tam klátivě doběhl, tak zrovna odjíždělo poslední auto… Už už jsem byl smířenej s faktem, že budu muset čekat na příjezd večerní lodi (bylo to opilý ráno), když tu po asi pěti minutách chůze zastavuje auto, v něm suprová bába a že mě veme ven z města a když budu chtít, tak s ní můžu jet až do města Hanko na stejnojmenném poloostrově, na úplně nejjižnějším cípu Finska. Že se z toho vyklubou tři dny, kdy jsem jim tam doma plel zahrádku, oni mě krmili grilovanym skopovym a já jezdil na jejich kole s kovovými hřeby v plášti po celém poloostrově sloužícím za letní rezidenci mnoha bohatým Finům, jsem v tu chvíli opravdu netušil.
Stejně tak jsem nevěděl nic o divoké historii tohoto místa. Bitvy se tu odehrávaly už v 18. století (Bitva u poloostrova Hanko, pro Rusy u Gangutu, což je fonetický překlad švédského Hango üdd). Město zde stojí od roku 1874, kdy těchto krajin dosáhla železnice. Zdejší přístav posloužil přibližně 250 tisícům Finů, kteří se do začátků dvacátého století vydávali hledat štěstí za mořem. Blízký ostrov byl a dosud je chráněn majákem Russarö, který se tak stal posledním kouskem domoviny, který mohli emigranti spatřit (tzv. Eye of Hanko). Hanko na začátku 20. století patřilo do vnějšího obranného pásma Petrohradu. Stalo se dějištěm významné události v roce 1918, v roce občanské války doprovázející přerod Finska ze součásti carského impéria na svobodný stát (za rok už budou slavit sté výročí tohoto stavu, no holt v tom umí chodit i s Rusákem po boku). Vylodili se zde Němci se svou divizí Ostsee, která zakročila proti rudým a vyhnala je z Helsinek a Lahti. Zajímavostí je, že zdejší kavárnu Neljän Tuulen Tupa – U Čtyř větrů vlastnil maršál Mannerheim. No a díky splašené povaze stopování jsem pořizoval fotky hned vedle kavárny, aniž bych měl šajnu, že tam je..
Dost si toho Hanko užilo po prohrané Zimní válce, kdy se 13. března 1940 dostalo do pronájmu Sovětů na 30 let. Ti zde vybudovali vojenskou základnu pro 30tisícovou posádku, jejímž velitelem se stal generál Kabanov. Hlavním vybavením této základny bylo 305 mm a 180 mm železniční dělostřelectvo, pro kterýžto účel Sověti postavili železniční trať s palposty na jižní straně poloostrova (ta už zřejmě neexistuje). Celkem bylo na základně a přilehlých ostrovech 20 dělostřeleckých baterií. Pozemní obranu zde zajišťovala 8. oddělená střelecká brigáda. Bylo vybudováno letiště s 16 bateriemi protiletadlové obrany. Na letišti byla podle fóra axishistory.com dislokována letadla typu I-16 a I-153 a dva hydroplány MBR-2. Přístav byl využíván rudým námořnictvem, ale ne příliš intenzivně.
Na pevnině stálo proti pevnosti uskupení Hanko Motti, v překladu něco jako „Kotel Hanko“, skládající se ze 17. divize a 4. pobřežní brigády. Velitelem byl plukovník Snellman.
V létě 1941, po začátku Pokračovací války, byli Sověti na základně izolováni. Nicméně, anglická wikipedie poukazuje na slabosti ve finském obklíčení. Torpéda finských ponorek byla často vadná. Na pevnině se krom několika menších potyček a zapalování velkých ploch lesa dělostřelectvem obou stran nic většího nedělo. Za to zajímavější byla situace na okolních ostrovech, kde proběhlo několik obojživelných operací (známá je bitva u Bengtskäru, kde se Sověti pokusili ovládnout důležitý finský maják). Sověti zaminovali námořní cesty v okolí Hanka a Finům závislým na dopravě po moři způsobili problémy. Za příklad může sloužit příběh lodi Palawan, která dávno před válkou vyhořela při dopravě nákladu dřeva do přístavu v Hanko. Aby zachránil náklad, navedl kapitán loď na útes, kde si pohodlně hověla až do roku 1940, kdy nešťastnou loď zasáhla utržená mina a rozlomila jí na dvě části.
Image
Pravděpodobně část kýlu nešťastné lodi
Spolu s postupem vojsk Osy směrem k Leningradu se pozice Hanka stávala pro Sověty neudržitelnou a tak mezi 16. říjnem a 2. prosincem byla posádka 23 tisíc mužů evakuována do Leningradu. Evakuaci provedlo několik konvojů, které od Němců a Finů utrpěly těžké ztráty. Miny a dělostřelectvo potopilo 3 torpédoborce (???) a 2 velké transportní lodě (Josif Stalina Andrej Ždanov).
Za zmínku ještě možná stojí pomník sovětským vojákům a civilistům, kteří zde byli po evakuaci internováni v zajateckém táboře. Tento pomník prý v roce 1969 vyhrál cenu za nejhezčí sovětský pomník mimo území svazu. Je na něm napsáno: “ Zde leží 453 sovětských vojáků, z nichž 267 je neznámých“…
Image
Zkosený tvar má napodobovat vlajku
Jeden z táborů se nacházel u nejjižnějšího cípu Finska, na mysu Tulliniemi. Byli zde ubytovaní i Němci, když v roce 1944 utíkali z Laponska a po válce zde byla věznice pro ženy.
Zde posílám odkaz na fórum, kde se obrana Hanka řeší do detailu (anglicky): http://forum.axishistory.com/viewtopic.php?t=117310


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 10/3/2017, 19:19  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jo tak ty ses dostal až na Hanko? Paráda.

Kdysi jsem o obraně Hanko napsal článek pro jeden časopis, tož dodám pár detailíků:
- ty sovětský 305 mm děla pocházely z carské bitevní lodi Imperatrica Marija. Byly tři a velel jim kapitán Tuděr. No a protože s nimi Rusové kapánek přeorali ostrov Ossmussari (nebo jak se to píše) osídlený etnickými Švédy, urychlili nábor švédských dobrovolníků do finské armády. Ti pak vytvořili prapor pod velením kapitána Anderse Grafströma, který bojoval právě u Hanko. A prapor - to bylo na místní poměry dost, protože většinu času tam měli Finové jen jeden pluk. Po těch železničních dělech by tam měly zbýt asi ještě nějaké tunely, kam se děla schovávaly před leteckými útoky. Celkem vypálily 626 ran. Rusové děla evakuovat nemohli, a tak je aspoň poničili. Jenže asi málo, protože Finové je dali dohromady, po válce je převzali zase Rusové a z výzbroje je vyřadili až v r. 1991.
- ty torpédoborce ztracený při evakuaci byly opravdu tři (Gordyj, Smětlivyj a Surovyj) plus liděr Leningrad utrpěl těžké škody. Dále Rusové ztratili ponorku P-1. Evakuaci ovšem Rusové považovali za úspěch, protože vojáci z Hanko představovali vítanou posilu při obraně Leningradu.

JInak parádní čtení, má to prostě šmrnc. Exclamation


  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 10/3/2017, 21:58  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Pěkná reportáž s pěknýmí záběry.Bude ještě něco?


  
moskevskaja
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/3/2017, 07:39  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Na axishistory byly i fotky těch švedskejch dobrovolníků. Já si říkal, že vypadají jakoby byli na Rusy trochu naštvaný.
Tunely jsem nepotkal, páč mi sice bylo půjčené hezké nové kolo, ale jaksi s nedostatkem vzduchu a oni doma nevedli pumpičku. Chtěl jsem dojet až na letiště, ale musel jsem to vodpískat, bylo to daleko a já už byl zdrchanej. Až budu mít trochu víc času, tak udělám plánek toho poloostrova. Nějaký děla prej naházeli taky do moře v přístavu.
Příště budou Helsinki:) Z Finska ještě zbývá Hamina, Salpalajn a pak tam je ještě Petrohrad-muzea a šlíselburg, Estonsko (Narva, ponorka Lembit), Lotyšsko, Litva s Horou křížů, Královec s křížáckými kostely a nádherný Gdaňsk. To bude ale až za dlouho, protože to píšu strašně pomalu. Jsem rád, že se to líbí!


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

76180 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1927s ][ Queries: 19 (0.0157s) ][ Debug on ]