Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 1/7/2008, 21:59  Předmět:  Zakopávání jednotlivých vojáků Odpovědět s citátemDolůNahoru

Zakopávání jednotlivých vojáků


Jde o překlad jedné (č.3) kapitoly knihy podplukovníka S.J.Gjerbanovského
"Opevnění pěchoty". Vydalo Vojenské nakladatelství Národního komisariátu branné moci v Moskve v roce 1942.
V knize jsou popsány všechny možné druhy ochrany od okopu řadového vojáka až po nejsložitěší bunkr a tankový okop. Zde tedy na zkoušku předkládám jednu část. Po dočtení mohou silnější nátury vyrazit s lopatkou do lesa zkusit to.
Tak jdeme na to:


Při útoku – „kdy oddíl zůstane na dosažené linii pro palbu, se musí voják maskovat, aby se stal pro protivníka neviditelný. A pokud se není možné před palbou ukrýt, je třeba se ihned zakopat a nečekat na pokyny“. Při obraně je voják povinen zaujmout takovou pozici, aby byl nenápadný. V první řadě musí dané místo přizpůsobit pro střelbu, vykopat a zamaskovat okop pro ochranu před zásahem střely. Tak to vyžadují Bojové stanovy Rudé armády (BUP-38, č.I, odst.28 a 34).
Zakopávání střelců, kulometčíků a minometčíků spočívá v tom, že s pomocí malých lopat pro sebe vyryjí jednotlivé bu?ky v zemi a z nichž mohou vést palbu a v nichž budou mít dobrou ochranu před nepřátelskou střelbou a pozorováním.
Zvláštním bodem se nazývá nevelký výkop v zemi, ve kterém leží voják. Hloubka a další rozměry tohoto výkopu mohou být různé. Při útoku pod nepřátelskou palbou vojáci, zastavující se v přískocích, rychle odhrabou díru, ze které může být vedena palba. Voják se nachází vleže.

Střelecký okop pro vedení palby vleže
Má délku 110 – 120 cm, šířka přední části je kolem 80 cm, aby voják s výstrojí mohl ležet a největší hloubka je 20 cm (na délku násady malé lopatky). Rozměry na obrázcích jsou v cm a pro vojáka střední postavy. Při vyhrabávání země se hlína z okopu hrabe dopředu a do stran a vytváří pozvolný násep nebo parapet, jež slouží jako opora pro pušku a ochranu vojáka před palbou z ručních zbraní a kulometů.
Násep o výšce 20 cm a šířce – jak to umož?uje množství vyhrabané země – 50 – 75 cm.
Image
Střelecký okop pro vedení palby vleže. Voják za pomoci malé lopatky vykope tento okop a za zamaskuje ho pod palbou za 8 - 12 minut.

Při tvorbě násypu není třeba tvarovat vysokou hromadu, ale je třeba dělat ho plochý. Pozvolný parapet, široký v základně, nemůže být tak snadno prostřelen kulkou nebo střepinou a je pro protivníka méně nápadný.

Image
Nesprávně a správně udělaný násep.

Kulometný okop pro vedení palby vleže
Dělá se takových rozměrů, aby se do něj mohli vměstnat a pracovat v něm dva vojáci – střelec a jeho pomocník. Při vyhrabávání střelec zem nehrne bezprostředně před sebe, ale o něco dopředu a ponechává si prostor pro osazení kulometu. Délka takového prostoru pro lehký kulomet bývá 100 cm, pro těžký kulomet na kolech 140 cm. Šířka těchto ploch bývá taková, aby bylo možné pohodlně osadit kulomet a střílet z něho v potřebném směru. Pomocník střelce stacionárního kulometu leží v okopu napravo a poněkud vpředu tak, aby mohl pohodlně vkládat kulometný pás do kulometu. Pomocník střelce ručního, lehkého kulometu si vyhrabe okop napravo a poněkud vzadu v takové vzdálenosti od střelce, aby mohl pohodlně podávat zásobníky s patronami. Může ležet i vedle střelce, zvláště tehdy, když se předpokládá další rozšiřování okopu (pro střelbu v kleče a ze stoje).

Image
Okop pro vedení palby z těžkého kulometu v leže. Střelec a jeho pomocník s malými lopatkami vykopou tento okop a zamaskují ho za 10-15 minut.
Image
Okop pro vedení palby z lehkého kulometu vleže. Kulometčíci s malými lopatkami vykopou tento okop a zamaskují ho za 10-15 minut.

Zakopávání vojáků (střelců, kulometčíků a minometčíků) během útoku je nutné provádět rychle a precizně. Často na tom závisí život vojáka a celkový úspěch boje. V zakopávání zkušení a vyškolení vojáci s pomocí nepoškozeného a naostřeného nástroje vyhrabou okop pro střelbu vleže za 10 – 15 minut.

Okop pro vedení palby z protitankové pušky
Okop má délku jako obyčejný střelecký okop (110 – 120 cm) a šířku kolem 160 cm. To aby se do něj vešli společně střelec a jeho pomocník (napravo od střelce). Hloubka okopu je kolem 20 cm. Zem se při vyhrabávání vyhrnuje vpřed a do stran a vytváří se násep vysoký do 30 cm.

Image
Okop pro vedení palby z protitankové pušky. Tento okop je hotový a zamaskovaný za 10-15 minut.

Násep se provede 30 cm od okraje okopu, aby se střelec mohl pohodlně během palby opřít o lokte. Pomocník měl pohodlně podávat sumky s patronami.
Na místě, kde jsou opěry pušky, zem neudusáváme a to aby v případě rychlé změny pozice bylo možné opěrné nožičky pušky lehce vytáhnout ze země.
Pro maskování dlouhé hlavně protitankové pušky se její poloha vybírá převážně uprostřed keřů, porostu a do náspu se vráží větve.
Velitel posádky 3 – 5 m napravo nebo nalevo od pušky si pro sebe hrabe obyčejný střelecký okop.

Způsoby vyhrabávání okopu pro vedení palby vleže
Jaké způsoby má voják použít, aby pod palbou, rychle a správně vykopal svůj vlastní kop pro palbu vleže?
Pro toto je nutné postupovat následovně. Voják přiběhne na místo, vhodné pro vedení palby a aby nezaházel pušku nebo samopal zeminou, klade zbra? vedle sebe napravo na vzdálenost natažené paže, hlavní k protivníkovi.

Image

Otočí se na levý bok a pravou rukou přidrží pouzdro a levou rukou vytahuje lopatku.

Image

Při použití ukořistěné německé pěchotní lopatky se z polohy pro nošení uvede rozevřením lopatky do pracovní polohy a utažením pojistného šroubu.
Poté se násada uchopí oběma rukama a voják údery na sebe podkopává dopředu a pokud je třeba, tak i „vyřezává“ drny na bocích budoucího okopu. To aby bylo lehčí ho potom při odkopu oddělit (při práci s německou ukořistěnou lopatkou se toto dělá jako s motykou. Před vykopáním drnu ocelový hrot lopatky sklopíme pod úhlem k násadě a zajistíme maticí).

Image

Po uchycení lopatky oběma rukama voják údery pod sebe vykope drny a poté začíná rýt a hrne zem nejdříve vpřed a poté do stran pro vytvoření násypu. Při vykopávání drnu a také při kopání v tvrdém terénu je třeba lopatku, pokud je rovná, pod velkým úhlem zařezávat do země, aby práce byla lehčí. (při práci s malou lopatkou s ostrými hranami nebo s německou trofejní toto není třeba).

Image

Během práce pro lepší oporu voják nepatrně roztáhne nohy a hlavu drží co možná nejvíce u země. Ihned využívá vznikající násep jako ochranu pře palbou.

Image

Během práce voják nepřestává pozorovat protivníka a pokud je třeba, vede palbu i z nedokončeného okopu. Využívá při tom nahrnutou zeminu i kusy drnů jako oporu pro pušku nebo samopal.

Image

Když bude v přední části okopu dosaženo potřebných 20 cm, voják musí odlézt o něco dozadu, aby prodloužil okop pro tělo a nohy.

Image

V měkké nebo sypké zemi (v písku) je možné místo poodlezení dozadu hloubit jámu a při tom si vlézt více dopředu.
Násep je po nahrnutí nutné uplácat několika údery ploché strany lopatky a je nutné neprodleně zamaskovat barvou okolní krajiny vyřezanými drny, trávou nebo větvemi (pokud je výkop hlouben mezi keři).
Před vzdušným pozorováním se voják v okopu maskuje trávou, větvemi a využívá maskovací sítě.

Image

Přesně takovýmto způsobem se také zakopávají ležící kulometčíci a minometčíci. Zem se z okopů hrne do takové vzdálenosti, aby vpředu vznikla plocha pro osazení kulometu nebo minometu.
Kde má být umístěna lopatka během přesunu vojáka nebo při útoku?
Aby voják po vykopání jámy nezapomněl na místě lopatku a aby ho lopatka neomezovala v průběhu krátkého přeběhu vpřed, musí být lopata před přesunem vložena do pouzdra nebo za opasek. Zvláště důležité je tak učinit před útokem, kdy voják hází ručními granáty, střílí za pohybu a útočí na bodáky.
Lopatka se skryje do pouzdra nebo za pásek po povelu velitele „připravit k útoku!“ (současně s dobitím zbraně a přípravou ručních granátů).
Při běhu na velké vzdálenosti od protivníka, kdy je činnost na bodáky a s granáty vyloučena a také při plížení je možné držet lopatku levou rukou před sebou a chránit si hlavu a hruď před zásahem. Během boje byly případy, kdy lopatka takovýmto způsobem zachránila život. Například během přeběhu nepřátelská kulka proletěla u jednoho vojáka lopatkou a přilbou a ten měl na hlavě pouze lehké zranění. Úderem o lopatku a přilbu ztratila kulka svou energii. U dalšího rudoarmějce uhodila kulka do tyče lopaty, kterou si chránil hruď. Kulka prolétla přední částí trubky a dřevěnou násadou a rozplácla se o zadní stěnu trubky. Voják byl nezraněn.
Lopatka tak tedy, pokud neomezuje vojáka, může být využita jako ochranný prostředek během přeběhu nebo při plížení.
Při dlouhodobém pobytu na místě pod protivníkovou palbou se okopy prohlubují pro střelbu v kleče.

Střelecký okop pro střelbu z kleče.
Kope se do hloubky 60 – 70 cm tak, aby celková výška, tj. hloubky výkopu a hloubka náspu by měly dávat dohromady asi 90 cm). Mezi okopem a parapetem zůstane nezasypaný úsek země – lavička o šířce 15 – 20 cm. Lavička slouží pro opěr loktů během střelby z pušky a krom toho zabrání sesypávání hlíny zpět do okopu. Takovýto okop voják v normální zemi vykope malou lopatkou za 25 – 30 mnut.

Image


Kulometný okop pro vedení palby v kleče
Také se hloubí do hloubky 60 – 70 cm a prohlédnout si lze na obrázku. Okop se vykope malou lopatkou za 30-40 minut a ihned se maskuje pomocnými prostředky.

Image

Pokud situace nevyžaduje okamžitý pohyb vpřed, střelecké, kulometné a minometné okopy se ihned prohlubují a to pro to, aby bylo možné vedení palby pokud možno ve stoje.

Střelecký okop pro střelbu ve stoje
Pro vojáka průměrného vzrůstu se kopě na výšku i s násypem na 140 cm. Okop samotný proto musí být hluboký 110 cm (ne o mnoho výše, než je délka dvou malých lopatek) a parapet by měl být široký 30 cm. Násep se v takovém okopu dělá kruhový. Šířka okopu při povrchu je kolem 100 cm a na dně minimálně 50 cm – to aby voják mohl pohodlně stát a v případě možnosti v něm i sedět.

Image

Ponechává se lavička o šířce 15-20 cm. Mimo opěrky pro lokte a zabránění sesuvu zeminy do okopu slouží tato lavička i pro pohodlnější vyskočení z okopu.
Střelecký okop pro střelbu ve stoje je vyhlouben s malou lopatkou v průměru za 50 – 60 minut. Po vykopání se parapet okopu okamžitě maskuje pomocnými prostředky – větvemi a trávou.
Krom poházení parapetu trávou je třeba okop maskovat sítí. Síť se upevní nad okopem několika kolíky. Na síť se také dávají větve a tráva.

Kulometný okop pro vedení palby ve stoje
Musí být přizpůsoben tak, aby bylo možné v okopu ukrýt kulomet – pokud z něj není vedena palba a také v případě nepřátelských tanků. V momentě průjezdu tanku je kulomet ukryt a chráněn a pak hned kulometčíci pokračují ve střelbě proti nepřátelské pěchotě, která doprovází tanky.

Image

Střelecké, kulometné a minometné okopy, vykopané pro střelbu ve stoje, chrání vojáka před palbou z ručních zbraní, kulometů, před střelbou minometů, dělostřelectva, letectva a při útoku nepřátelských tanků nejlépe. Je nepravděpodobné, aby střela, mina nebo letecká bomba padla přímo do nevelkého okopu a přímo tak ohrozila vojáka. Navíc v hlubokém okopu je možné se bezpečně skrýt před kulometnou palbou z letadel, bojovat s tanky tím, že se budou klást protitankové granáty pod pásy, nebo házet zápalné láhve. Proto, když to bude rozkázáno, voják musí co nejdříve vyhloubit okop pro střelbu ve stoje.
V těch případech, kdy se voják bude zakopávat mimo palbu a mimo protivníkovo pozorování (například v noci), okopy pro střelbu v kleče a pro střelbu ve stoje mohou být kopány malou lopatkou a klečet při tom na kolenou, sedět a nebo i stát v závislosti na to, jak to dotyčnému nejvíce vyhovuje.
Při kopání v kamenitém terénu je práce ztížena. Aby si ulehčil kopání, tak voják při výběru místa pro střelbu využije velké kameny v krajině (balvany) a závrty od střel. Hloubka vykopávaného okopu pro střelbu vleže bude malá 10-15 cm. Násep se navýší na 25–30 cm a to zejména vpředu, protože zeminy je málo. Na zřízení parapetu se použijí kameny, trocha zeminy z výkopu a také pytle se zeminou, ušité z hrubé pytloviny. Tyto pytle v době války vozí inženýrské jednotky. Naplněný pytel má délku kolem 50 cm, šířku 25 cm a výšku 20 cm. Parapet z kamení, aby nedocházelo k odletování kusů kamenů při zásahu, je nutné shora zasypat vrstvou zeminy nebo tam dát pytle.

Image

Při kopání v pustých stepích, kde obzor a obstřel není v krajině ničím omezován, může vojáky udělat okop bez parapetu.
Při vytváření takového okopu se zemina pro násep hromadí v různých větších vzdálenostech od okopu. To způsobuje dobré maskování okopu a vojáka a nutí nepřítele střílet proti náspu, jež je od skutečného okopu daleko.

Tento způsob zakopávání byl použit Japonci během působení Rudé armády v Mongolsku. Naši vojáci rychle pochopili nepřátelský úmysl a později začali tuto metodu s velkým úspěchem používat.
V zimě musí voják při zakopávání více než kdy jindy využívat ochranné krajinné prvky a maskovací prostředky (bílé maskovací pláště).
Po dosažení určené linie, kde je nutné se pro vedení palby zdržet, voják jako kryt využije nejbližší nerovnosti, kmeny, větve, kameny nebo díry po střelách, aby si při zakopávání ulehčil práci.
Na místě výkopu voják nejprve vyhrabe sníh až na zem. Poté před sebou udělá malý sněhový násep, tzn, vytvořit masku, která bude vojáka krýt před pozorováním nepřítele. Poté se pomocí kopacích prostředků (lopaty, krumpáče) rozruší země a vykope okop. Rozměry okopu jsou stejné, jako při kopání v kamenité zemi. Vykopanou zeminu je nutné okamžitě maskovat zahozením čistým sněhem.
Pokud jsou k dispozici pytle, tak ty se naplní zeminou a voják je skládá před sebou.
Pro maskování pytle se tyto již předem zaprašují bílou křídou a po umístění se zasypou sněhem.

Image

V boji s německými fašisty se může stát, že bude třeba zakopat se v krajině, infikované otravnými látkami. Tehdy je nutné postupovat následovně. Pokud je nutno zakopat se v leže, tak voják, aby se zachránil před infikováním, musí nejprve navléct ochrannou pláštěnku nebo rohož spletenou ze slámy, větví, rákosu, prutů a v krajním případě je možné použít vojenský kabát nebo kousek stanoviny. Pušku při tom neodkládá do strany, ale pokládá ji na výše uvedenou podložku. Voják leží na pláštěnce nebo na rohoži a poté nejprve sejme z celé plochy vykopávaného okopu vrchní část země o síle minimálně 10 cm a vyhrne ji do strany. Poté si lehne na obnaženou zem a provádí výkop tak, jak je uvedeno výše. V případě infikování rukou je voják dezinfikuje pomocí individuálního protichemického balíčku (to platí i o násadě lopaty).


Dá se říci, že podrobný návod tedy máte.
Pokud tedy někdo bude mít chuť a čas, může vyrazit někam do lesa či na pole a nic mu nebrání to zkusit. Pak sdělte své pcity.
Já se tohohle dost nablbnul na vojně a tak už nehcci (i když nikdy neříkej nikdy).
Šťastnou zábavu!




Naposledy upravil hoblik dne 8/1/2009, 15:33, celkově upraveno 1 krát
  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/7/2008, 08:55  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Koukám, že jsou zkrátka na světě věci, které se holt nemění. A okop pro ležícího střelce mezi ně patří (nejsi v tom sám, Hoblíku, taky jsem jich pár vykopal). Každopádně je vidět, že tu příručku asi psal chlapík, kterej měl slušný zkušenosti (nebo se podrobně ptal a nechal si od zkušenějších poradit) - doporučoval používat ukořistěné německé lopatky, odkazoval na praktiky Japonců apod. A co mě taky moc nepřekvapilo je ten důraz na maskování - v tom byli Rusové opravdu skvělí.


  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/7/2008, 09:49  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Velice zajímavé a to jsem ani netušil ,že polní lopatka zachránila několika vojákum život.Skvělý článek ,spousta nových informací. Shocked

Mimochodem hoblíku,když zháníš pořád nějaké informace o Rudé armádě.Po zhlédnutí filmu Dny zrady by mě zajímalo,jak to bylo s tou sovětskou pomocí naší republice v roce 1938.Já vím že SSSR by nám pomohla,kdyby nám pomohla Francie a ostatní.Dopadlo to jak to dopadlo.Jenom by mě zajímalo jestli byly vyčleněny nějaké konkrétní jednotky ,které by v případě napadení našeho státu vkročili na naše uzemí.Bylo by to zajímavé vědět,dá se to vubec zjistit?


  
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/7/2008, 10:05  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak o tomhle jsem ještě nic nezjišťoval a vědomosti o tom mám velmi, velmi povrchní.
Tady by možná pomohl mbb1.
Jinak nám na vojně říkali, ať lopatku vždy nosíme na srdci, že to může i zastavit či zmírnit kulku - věřil bych tomu, že se to může stát.


  
rudel
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/7/2008, 11:59  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak ja som zas čítal o využití polnej lopatky na boj zblízka, naostríš obe strany a jeb zlotu po tlame. Very Happy


  
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/7/2008, 12:32  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Také známé řešení. Velmi populární to údajně bylo v tankové bitce u Prochorovky.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/7/2008, 12:33  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Hoblík: Lopatku na srdci? To si nedovedu představit... asi by mě násada píchala do břicha, ne? My ji nosili na zadku - na lopatce byl takovej koženej řemen, kterej se připnul vzadu na pásek. Takže nám lopatka chránila ne srdce, ale zadky a násada se pletla mezi nohy.
Rudel: Tuhle bojovou techniku jsme netrénovali, ale představit si ji dovedu Mr. Green


  
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/7/2008, 14:02  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Na zadku jsme ji měli také - to při pochodu, ale při "útoku" jsme si ji dávali dopředu. Samozřejmě, že ten cajk vadil, ať jsme ho měli kdekoli.


  
miracles
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/7/2008, 18:15  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

hoblik paradny clanocek aj tie orazky proste super.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 3/7/2008, 07:46  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Martas2411 napsal:

Mimochodem hoblíku,když zháníš pořád nějaké informace o Rudé armádě.Po zhlédnutí filmu Dny zrady by mě zajímalo,jak to bylo s tou sovětskou pomocí naší republice v roce 1938.Já vím že SSSR by nám pomohla,kdyby nám pomohla Francie a ostatní.Dopadlo to jak to dopadlo.Jenom by mě zajímalo jestli byly vyčleněny nějaké konkrétní jednotky ,které by v případě napadení našeho státu vkročili na naše uzemí.Bylo by to zajímavé vědět,dá se to vubec zjistit?

Trochu jsem se na to podíval (kouknul jsem do knížky Osudové okamžiky Československa od Karla Pacnera). Marťasi jak se zdá, s tou ruskou pomocí by to bylo asi tak nějak všelijak. Velvyslanec v Praze Něvský (ve filmu ho hraje Bořivoj Navrátil) byl sice samá ochota a vstřícnost, ale např. v oficiálním sovětském tisku se psaly články typu "to je dobře, že se imperialisti budou mlátit mezi sebou". Přesto v druhé polovině září Něvský prohlásil, že SSSR může poskytnout 700 letadel, přičemž prvních 250 jich může přeletět na Slovensko do dvou dnů. Na otázku kontingentu pozemních sil však Něvský tlumočil toto stanovisko: ČSR se má obrátit na Společnost národů a pokud ta to schválí, vymůžou si sovětská vojska průchod Rumunskem. V diplomatické mluvě to znamenalo asi tohle: Dejte nám kus Rumunska, posvěťte nám na to mezinárodním glejtem, a my pomůžeme ČSR, přičemž nemůžeme slíbit, jestli přijdem včas a jestli naše pomoc bude účinná. Takže se dá říct, že Stalin hrál spíš o naftový pole kolem Ploješti Sad
Stranou ponechávám diskutabilní otázku, zda by byla ruská vojska co k čemu. Právě tam probíhaly Stalinovy čistky a s bojeschopností to momentálně mohlo být všelijaké. A o tom čs. vláda přirozeně věděla.
Jo a ještě něco: Velvyslanec Něvský byl zanedlouho popraven.


  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 3/7/2008, 11:59  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak na to máme stejný názor,že by Sovětskému svazu spíš šlo o mocenské zájmy než o upřimnou pomoc. Rolling Eyes
K té diskutabilní otázce bych chtěl říct ,že třeba ruské tanky a stihačky Polikarpov I 16 a bombardéry SB 2 ,byly naprostou špičkou ve Španělské občanské válce ,která zrovna probíhala v té době.I když Stalin dělal v té době nesmyslné čistky,tak Rudá armáda byla silou se kterou se muselo počítat.Bylo by zajímavé kdyby naše vláda měla větší záruky pomoci SSSR.To by si Hitler myslím tak nevyskakoval.Tot je muj názor.


  
rudel
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 3/7/2008, 13:40  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Alebo by nás vymenil za niečo iné a pravda by napísala ako si za to môžeme sami. Zas na niečo by to mohlo byť dobré možno by tú komančskú ronosť ludia prekukli skôr.


  
Matej
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/10/2011, 21:15  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

je to dobre spravené myslím tie diery kde boli v tých časoch vojaci ukrytí Smile Smile


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

74573 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 2.2231s ][ Queries: 19 (2.0310s) ][ Debug on ]