 |
|
|
 |
Generálové - Maršálové |
|
|
|
|
|
|
Maršál SSSR Georgij Konstantinovič Žukov |
 |
Georgij Konstantinovič
Žukov je bezesporu nejslavnějším sovětským maršálem vůbec. Narodil se
1.12.1896 ve Strelkovce. Bojoval na frontách první světové války a
získal poddůstojnickou hodnost. V roce 1916 byl zraněn a poté se v
týlu věnoval výcviku nových jednotek. V období revoluce vstoupil na
stranu bolševiků (i když k nim měl velmi vlažný vztah) a bojoval v
jejich řadách jako prostý voják. Georgij Žukov velel vždy tam, kde
byla situace nejkritičtější - protiútok u Moskvy, záchrana Leningradu,
Stalingrad,... . Je také zajímavé, že většina těchto akcí nese typický
Žukovův rukopis - úder na protivníkova křídla následné obklíčení a
odříznutí jeho čelních jednotek od týlu. Maršálskou hvězdu získal
18.1.1943. Vrcholem jeho kariéry se stalo dobytí Berlína. |
|
|
|
|
Maršál SSSR Ivan Stěpanovič Koněv |
 |
Ivan Koněv se narodil
28.12.1897 ve vesnici Lodějna. V roce 1916 byl odveden do carské
armády. Na počátku revoluce převedl svůj oddíl k Rudé armádě. Od října
1932 studoval na Frunzeho akademii (s výtečným prospěchem) poté se
postupně stal velitelem divize a byl hodnocen jako jeden z nělepších
velitelů střeleckých divizí vůbec.Ve Velké vlastenecké válce byl
poměrně úspěšným velitelem, ale jeho ztráty byly většnou až 90%
původního stavu. Za brilantní akci (při které mu pomáhal generál
Vatutin) v oblasti Korsuně Ševčenkovského byl povýšen na maršála SSSR.
Poté se stal velitelem 1. Ukrajinského frontu, se kterým osvobodil
téměř celou Ukrajinu. Pro Československo se maršál Koněv stal
osvoboditelem číslo jedna, protože jeho vojska pomohla osvobodit
Prahu. |
| |
|
|
Maršál SSSR Alexandr Michajlovič Vasilevskij
|
 |
Alexandr Michajlovič
Vasilevskij se narodil 30.9.1895 v Novoj Golčiche. Studoval bohosloví
v Kostromě. Během první světové války dosáhl hodnosti kapitána a
nechal se demobilizovat. Za revoluce se přidal k bolševikům a stal se
poměrně úspěšným velitelem. Jeho služební postup však zpomalovalo
několik faktorů - neměl žádné sovětské vyznamenání a nebyl členem
Strany (to druhé napravil v roce 1938). V roce 1942 vystřídal maršála
Šapošnikova ve funkci náčelníka generálního štábua o rok později
získal dokonce maršálskou hvězdu (postup Vasilevského vzhůru byl snad
v sovětské armádě nejrychlejším vůbec).Po tomto povýšení jezdil na
různá místa fronty, "kde se něco dělo" (Kursk, Ukrajina,...). V roce
1949 se stal ministrem obrany SSSR, kde strávil sedm let poté byl
jmenován náměstkem ministra obrany Žukova, až byl roku 1957
penzionován. Zemřel 5.12.1977 v Moskvě.
|
|
|
|
|
Maršál SSSR Konstantin Konstantinovič
Rokossovskij
|
 |
Konstantin Konstantinovič
Rokossovskij se narodil jako Polák, ale žil jako Rus a také zemřel
jako Rus. Neváhal za občanské války bojovat proti svým už bývalým
krajanům a postupem času se vypracoval na jednoho z nejmocnějších mužů
SSSR. Za Velké vlastenecké války to byl právě on, kdo stál se svými
vojsky před Wislou a díval se jak je postupně poráženo varšavské
povstání, (Které ovšem bylo vedeno z Londýna.) zatímco se jeho armády
přeskupovaly. Po skončení války se již jako maršál SSSR přestěhoval do
Polska, kde se stal ministrem obrany a obdržel tam adekvátní hodnost
maršálka Polska. O sedm let později byl odvolán z funkce a opět
převeden do řad sovětské armády, kde se stal náměstkem ministra obrany
SSSR. Zemřel v Moskvě 3.8.1968.
|
|
|
|
|
Maršál SSSR Fjodor Ivanovič Tolbuchin
|
 |
Fjodor Ivanovič Tolbuchin
se narodil 16.6.1894 ve vesnici Androniki v Jaroslavlské gubernii.
Stal se bankovním úředníkem a v první světové válce byl několikrát
vyznamenán za osobní statečnost. V meziválečném období následoval
pozvolný růst v kariéře, který nebyl přerušen ani čistkami ve 30.
letech, protože se za Tolbuchina postavil Stalinův přítel Šapošnikov.
Na počátku Velké vlastenecké války byl velitelem kavkazského
vojenského okruhu, kde měl na starosti ostrahu hranic s Tureckem.
Fjodor Ivanovič Tolbuchin je ale hlavně znám osvobozením větší části
Balkánu a nastolením tamních socilalistických vlád (za což si získal
obrovskou popularitu obyvatel těchto zemí), což mu vyneslo maršálskou
hvězdu. Zemřel předčasně 17.10.1949 v Moskvě a v roce 1965 byl
vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu in memoriam.
|
|
|
|
|
Maršál SSSR Vasilij Danilovič Sokolovskij
|
 |
Vasilij Danilovič
Sokolovskij se narodil 21.7.1897 v Kozlikach v Bělorusku. Vojenskou
akademii vystudoval jako jeden z nejlepších žáků. Poté působil v
oblasti Fergany a Samarkandu. V roce 1938 byl odvolán do Moskvy, kde
pracoval pod maršálem SSSR Buďonným a Vorošilovem. Za Velké
vlastenecké války se vyznamenal dobytí Smolenska. Dále sloužil pod
maršálem Koněvem jako náčelník generálního štábu Prvního Ukrajinského
frontu. V roce 1946 mu byla udělena maršálská hvězda a vystřídal také
maršála Žukova v Německu. |
| |
|
|
